Kontakty
Český svaz
zaměstnavatelů v energetice

Partyzánská 1/7
Praha-Holešovice
170 00

+420 266 753 585
csze@csze.cz


XV. ročník Mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2015

Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB - TU Ostrava ve spolupráci se Sdružením požárního a bezpečnostního inženýrství pořádají v tomto roce již XV. ročník Mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2015. Konference se koná ve dnech 13. - 14. května 2015 v beskydském hotelu Relax v Rožnově pod Radhoštěm. Konference je rozdělena do 5 tematických bloků - Regulace: novinky, současné výzvy a další vývoj; Řízení bezpečnosti a kultura bezpečnosti; Nové technologie, materiály a postupy a vznikající rizika; Výzkum pro praxi; Výchova a vzdělávání.

Jako přednášející se na konferenci představí odborníci na oblast BOZP z VŠB – TU Ostrava a ze zahraničních vysokých škol (Technická univerzita vo Zvolene, Technická univerzita v Košiciach, University of Bielsko-Biala, aj.), představitelé státní správy (MPSV, SÚIP, oblastní inspektoráty práce, Státní zdravotní ústav, Státní úřad pro jadernou bezpečnost), zástupci výzkumných organizací (VÚJE ČR) a manažeři významných společností (RWE Česká republika a.s., ČEZ Distribuční služby, s.r.o., aj.).

V rámci konference se v letošním roce uskuteční také workshop na téma vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce, který je určen pro manažery EHS, manažery BOZP a další odborníky působící v oblasti bezpečnosti práce a procesů. Cílem workshopu je prezentovat návrh studijního plánu pro bakalářský studijní obor Bezpečnost práce a procesů Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TU Ostrava, otevřít diskuzi mezi zainteresovanými stranami nad profilem absolventa – budoucího „profesionála BOZP“ a identifikovat klíčové kompetence profesionála BOZP a případné mezery ve studijním plánu.

V průběhu konference budou také vyhlášeni vítězi soutěže pro studenty doktorandského studia VŠB - TUO o nejlepší poster na téma „Současné výzvy v řízení bezpečnosti práce a procesů“. Postery budou během konání konference vystaveny v prostorách hotelu Relax.

Jednacími jazyky konference jsou čeština, slovenština a angličtina. Další informace o konferenci, aktuální seznam přihlášených příspěvků a elektronickou přihlášku lze nalézt na webových stránkách www.spbi.cz .

Mezinárodní konference práce pod napětím Sokolnice 2015

Integrovaná střední škola Sokolnice ve spolupráci s Českým svazem zaměstnavatelů v energetice si Vás dovoluje pozvat na Mezinárodní konferenci práce pod napětím Sokolnice 2015, která se uskuteční ve dnech 22. – 23. 9. 2015 v Sokolnici a v Telnici.

Konference je zaměřena na mezinárodní výměnu zkušeností mezi odborníky v oblasti práce pod napětím a zvyšování specializace zaměstnanců, kteří se v energetice věnují pracím prováděným pod napětím. Zároveň se v rámci České republiky jedná o ojedinělou událost, jiná srovnatelná vzdělávací akce s podobným zaměřením se v ČR nekoná. Konference se zaměří nejen na teoretické přednášky, ale především na praktické ukázky PPN na nízkém i vysokém napětí, které proběhnou na specializovaném polygonu ISŠ Sokolnice. Konference a praktických ukázek se budou účastnit odborníci a technici PPN energetických společností nejen z ČR, ale i ze zahraničí (zejména z regionu střední a východní Evropy), výměna zkušeností tedy proběhne i na mezinárodní úrovni. Dalšími účastníky budou střední odborné školy, které se podílí na školení osob pracujících pod napětím.

Konference je rozdělena na dvě části – odborné přednášky na téma PPN a praktické ukázky prací prováděných metodami PPN. Přednášková část se uskuteční dopoledne 22. 9. 2015 v konferenčním sálu Orlovna v Telnici, zatímco praktické ukázky budou probíhat v odpoledních hodinách 22. 9. 2015 a dopoledne 23. 9. 2015 na výcvikovém polygonu ISŠ v Sokolnici. Předpokládá se účast přednášejících ze společností ČEZ Distribuční služby, s.r.o. a E.ON Česká republika, s.r.o., GA Energo technik, s.r.o. a dále zástupců Mezinárodní organizace pro práce pod napětím LWA (Live Working Organization).

Praktické ukázky PPN na vysokém napětí zajistí pracovní čety ze společností ČEZ Distribuční služby, s.r.o. a E.ON Česká republika, s.r.o. Praktické ukázky práce pod napětím na nízkém napětí zajistí zaměstnanci odborných škol ISŠ Sokolnice, SOUE Plzeň, SOŠE COP Hluboká n. Vltavou a také odborníci z VÚJE Trnava.

První den konference bude zakončen neformálním společenským večerem. Součástí konference budou dále expozice odborných firem, které představí technologické prvky, nářadí a ochranné pomůcky vhodné pro PPN.

Jednacím jazykem konference je čeština a angličtina se zajištěným simultánním překladem. Přihlašování je možné nejpozději do 20. 6. 2015, účastnický poplatek činí 2850,- Kč bez DPH pro jednoho účastníka. Veškeré informace o konferenci včetně on-line přihlašování budou postupně zveřejňovány na webových stránkách konference http://sokolnice2015.csze.cz

Zaměření kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce v roce 2015

Zaměření kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce („SÚIP“) bude v roce 2015 vycházet z Ročního programu kontrolních úkolů. Tento program vychází ze strategie Evropské unie a Národního akčního programu bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci České republiky. V programu jsou zohledněny a promítnuty výsledky analýzy pracovní úrazovosti, analýzy podnětů ke kontrole a dále poznatky z kontrolní činnosti za uplynulá období. Do následujícího seznamu kontrolních úkolů na rok 2015 jsou zařazeny pouze ty úkoly, které se mohou vztahovat na zaměstnavatele v odvětvích energetiky a v souvisejících oborech:

Bezpečnost práce ve stavebnictví

Cílem úkolu je kontrolou dodržování povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích působit na snižování úrazovosti ve stavebnictví. Staveniště patří nadále k nejrizikovějším pracovištím, k nejvíce smrtelným pracovním úrazům a úrazům s hospitalizací delší než 5 dnů stále dochází při pracích ve výškách, kde je zdrojem úrazu pád z výšky nebo do hloubky.

Kontroly budou zaměřeny zvláště na zajišťování bezpečnosti práce při pracích ve výškách, při zemních pracích, při manipulaci s materiálem na staveništi a při montážních pracích. Kontroly budou prováděny u malých a středních subjektů (včetně OSVČ),        u hlavních dodavatelů a u dodavatelských subjektů velkých investičních celků a u subjektů se zvýšenou úrazovostí, příp. u subjektů, kde se již v minulosti při kontrole objevily nedostatky.

Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem

Kontrolní úkol bude zaměřen na zaměstnavatele s vozovým parkem, kteří nejsou dopravci ve smyslu silničního zákona, ale současně také může být provedena kontrola u zaměstnavatelů, kteří jsou dopravci s koncesí a mají vlastní vozový park, tzn. dopravci mezinárodní i vnitrostátní kamionové dopravy a také autobusoví dopravci.

Předmětem kontrolní činnosti bude systém obecné prevence, tzn. organizování BOZP a přijímání opatření k předcházení rizikům, seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce pro konkrétní pracovní pozice i pracovní činnosti prováděné bezprostředně na jejich pracovišti, dodržování pokynů výrobců vozidel uvedených v návodech k obsluze a údržbě, ověřování zdravotní způsobilosti zaměstnanců a stav techniky z pohledu BOZP a dále pak dodržování pracovního režimu uživatelů vozidla v návaznosti na organizování pracovní doby zaměstnavatelem.

Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více

Ke kontrolám budou přednostně vybrány podnikající subjekty s počtem zaměstnanců od 1 do 249, v odůvodněných případech také s počtem zaměstnanců vyšším, zejména ve vybraných oborech i s ohledem na stav a vývoj bezpečnosti práce a provozu technických zařízení v jeho územní působnosti. Kontrolní činnost bude zaměřena zejména na nově vzniklé podnikatelské subjekty, subjekty podnikající v rizikovějších odvětvích z hlediska bezpečnosti a dále na společnosti, u které se potýkají s vyšším počtem smrtelných a závažných pracovních úrazů.

Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem

Hlavní úkol tohoto zaměření probíhá již dva roky, nicméně z jeho výsledků a statistiky pracovních úrazů na elektrických zařízeních vyplývá, že je potřeba se této oblasti dále věnovat. Byl zaznamenán podstatný nárůst závažných pracovních úrazů, které bohužel velmi často skončily s trvalými následky pro postiženého. Nejčastějšími příčinami pracovních úrazů na elektrických zařízeních jsou nedostatečné osobní předpoklady spolu s používáním nebezpečných pracovních postupů nebo způsobů práce a špatně nebo nedostatečně odhadnutým rizikem. Kontroly ukázaly, že největší nedostatky jsou v oblasti technické prevence rizik, kdy kontrolované subjekty nezajišťují v dostatečné míře údržbu, kontroly a revize zejména starších strojů a zařízení. Nedostatky byly zjišťovány i v organizaci práce, provozní dokumentaci, odborné způsobilosti a v zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem. Toto jsou tedy oblasti, kterým je potřeba věnovat trvalou pozornost, a na které by měla být zejména směřována kontrolní činnost.

Ke kontrolám budou vybrány subjekty, které se zabývají provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi elektrických zařízení.

Kontrola bezpečnosti při provozu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene

V rámci tohoto úkolu se předpokládá kontrola zdvihacích zařízení (vyhrazených i tzv. „nevyhrazených“) ve výrobních provozech i na staveništích, a to např. jeřábů, mobilních jeřábů a dále také kontrola, např. kladkostrojů i s ručním pohonem, automobilových zvedáků, zdvihacích stolů, hydraulických rukou pro odvoz dříví apod. Pozornost bude rovněž věnována dotčeným revizním technikům. Další skutečností pro provedení tohoto úkolu je, že v této oblasti je zaznamenán i vznik řady nových subjektů, které stroje pronajímají nebo zabezpečují jako dodavatelé služeb.

Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi

Úkol je zaměřen na kontrolu plnění povinností zadavatelů staveb a činnosti koordinátorů BOZP na staveništi, zda koordinátoři dodržují povinnosti uložené jim zákonem č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kontroly budou zaměřeny na plnění povinností zadavatelů staveb a koordinátorů BOZP na staveništi, kde působí současně zaměstnanci více než jednoho zhotovitele.

Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb

Cílem hlavního úkolu je prověřit plnění podmínek vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve fázi přípravy staveb a během řízení k povolení užívání staveb. Úkol je rozdělen na dvě části: kontrolu projektových dokumentací a účast na řízeních k povolení užívání staveb. 

Kontroly a účast na řízení k povolení užívání staveb budou prováděny mimo jiné u staveb: jaderných elektráren, kotelen I. a II. kategorie a kotelen s parními a kapalinovými kotli, čerpacích stanic LPG/CNG a bioplynových stanic.

Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic

V posledních několika letech došlo k rapidnímu nárůstu instalací bioplynových stanic, především v zemědělské prvovýrobě. Jelikož se jedná o složité technologické zařízení, které nebylo v zemědělské výrobě dříve provozováno, bude prováděna kontrola, zda jsou dodržovány platné předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a jestli byly bioplynové stanice uvedeny do provozu v souladu s platnou legislativou. Dalším důležitým aspektem je to, že některé technologické celky bioplynových stanic jsou provozovány v prostředí s nebezpečím výbuchu, proto bude kontrolní činnost zaměřena i na oblast zpracování předepsané dokumentace o ochraně před výbuchem a z ní plynoucích požadavků.

Cílem úkolu je prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu bioplynových stanic zejména se zaměřením na vyhrazená plynová a elektrická zařízení.

Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií

Společná pravidelná inspekce je zařazena do úkolů na základě požadavků zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými látkami. Kontroly vybraných provozovatelů zařízení jsou prováděny v určených termínech podle schváleného plánu kontrol.

Program „Bezpečný podnik“

Prověřování plnění požadavků programu „Bezpečný podnik“ je jako průběžný úkol prováděno na základě žádosti o ověření shody systému řízení BOZP, zavedeného v podnikajícím subjektu v souladu s programem „Bezpečný podnik“.

Kontroly dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti

Cílem úkolu je zabývat se všemi přijatými podněty ke kontrole. Kontrolní činností na základě podnětů ke kontrole bude vyvíjen tlak na zaměstnavatele k dodržování povinností, vyplývajících jim z právních předpisů v oblasti pracovních vztahů a podmínek, zaměstnanosti a BOZP.

Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti

Kontrolní činnost v této oblasti bude zaměřena na plnění povinného podílu zaměstnávání OZP (osoby se zdravotním postižením), včetně kontrol poskytovatelů náhradního plnění. Podkladem pro výběr zaměstnavatelů budou seznamy úřadů práce poskytnuté v letech 2013 – 2015. Kontroly se budou týkat zejména těch zaměstnavatelů, kteří dle informací Úřadu práce ČR měli plnit povinnost zaměstnávat OZP a v hlášení úřadu práce deklarovali povinnost odvodu do státního rozpočtu, ale tento neodvedli v zákonem stanovené lhůtě, případně vůbec.

Kontroly nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců

Odhalování a potírání nelegální práce je v souladu s prioritami vnitřní politiky Evropské unie trvale jednou z kontrolních priorit SÚIP i celého resortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Kontroly budou zaměřeny na umožnění výkonu a výkon nelegální práce, v průběhu roku 2015 proběhnou na území ČR i celostátní mimořádné kontrolní akce, zaměřené aktuálně na subjekty, u kterých lze předpokládat nelegální zaměstnávání.

Kontroly agenturního zaměstnávání

Kontrolní činnost bude prováděna na úseku dodržování povinností při agenturním zaměstnávání, zejména dodržování pracovních a mzdových podmínek u agenturních zaměstnanců v porovnání s kmenovými zaměstnanci uživatelů. Kontroly budou zahajovány nejen u agentur práce, ale také u uživatelů, a to zejména u uživatelů, u kterých působí větší počet agentur práce s větším počtem přidělovaných zaměstnanců.

Kontroly rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontrola dodržování ochrany osobních práv na pracovišti

Cílem úkolu je nastolení trendu věnování patřičné pozornosti vztahům na pracovišti zaměstnavateli a vytváření příznivého pracovního prostředí. Kontrolami budou zaměstnavatelé upozorňováni na nutnost dodržování rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti a nutnost ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti.

Kontroly dodržování minimální a zaručené mzdy

Z poradenské i kontrolní činností orgánů inspekce práce vyplývá, že právní povědomí zaměstnavatelů týkající se zejména institutu nejnižší úrovně zaručené mzdy je stále v mnohých případech na nedostatečné úrovni a porušování právních předpisů upravujících tuto oblast tak ze strany zaměstnavatelů není jevem nikterak výjimečným. Dne 15. 9. 2014 schválila vláda nařízení vlády č. 204/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Základní měsíční sazba minimální mzdy se tak ze stávajících 8.500 Kč zvyšuje na 9.200 Kč, základní hodinová sazba minimální mzdy se ze stávajících 50,60 Kč zvyšuje na 55 Kč.

Úkolem orgánů inspekce práce je efektivně předcházet a zamezovat porušování předpisů na úseku odměňování, a to jak poradenskou a konzultační činností, tak také zejména činností kontrolní.

Zdroj: SÚIP

Historie bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Ačkoliv by se mohlo zdát, že zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je záležitostí moderních dějin, kořeny tohoto oboru sahají až do období starověku. Například problematika lékařské péče o zdraví dělníků, bezpečnosti staveb nebo odškodnění úrazů byla ve vyspělých civilizacích řešena už před několika tisíci lety. Přitom jde o otázky, které musíme v dnešní době intenzivně řešit i my.

První zmínky o bezpečnosti práce se objevují již v období 1800 př. n. l., kdy babylonský panovník Chamurapi vydal soubor 271 zákonů známých pod názvem „Chamurapiho zákoník“. Řada zákonů se vztahovala k otázce bezpečnosti a odškodnění újmy na zdraví nebo životě způsobené člověku jinou osobou. Např. zákon č. 198 doslova stanovuje: „Jestliže některá osoba vypíchne oko nebo zlomí kost jinému svobodnému člověku, zaplatí jednu zlatou minci“. V zákoně č. 229 je pak upravena otázka bezpečnosti staveb: „Jestliže stavitel pro někoho staví dům a nepostaví jej řádně a dům, který postavil, spadne a zabije vlastníka domu, pak bude tento stavitel potrestán smrtí“.

Egyptský panovník Ramses III. si zase podle historických pramenů kolem roku 1500 před Kristem najal lékaře, který měl pečovat o zdraví dělníků v dolech a v kamenolomech a na stavbách veřejně prospěšných děl, jako vodních kanálů a velkých chrámů. Zmínky nalezneme i v hebrejském Pentateuchu, kde se v knize Mojžíšově část 21:33, 34 říká: „Když někdo odkryje nebo vyhloubí studnu a nepřikryje ji, takže do ní spadne býk nebo osel, majitel studny poskytne jeho majiteli náhradu ve stříbře a mrtvé zvíře bude patřit jemu“. Pátá kniha Mojžíšova část 22:8 pak uvádí: „Když vystavíš nový dům, uděláš na střeše zábradlí. Neuvalíš na svůj dům vinu za prolitou krev, kdyby z něho někdo spadl“.

V českých zemích byl v období středověku za vlády Václava II. na přelomu 14. a 15. století vydán horní zákoník, který obsahoval i požadavky na zajištění bezpečnosti práce v dolech. Pravidla se týkala technických náležitostí podzemních pracovišť, větrání, odvodňování, osvětlení, zákoník obsahoval i předpisy stavebně-technického rázu. Prostřednictvím zákoníku byl určen také způsob kontroly včetně sankcí za nedodržování těchto pravidel. Tento zákoník byl považován na svou dobu za velmi inovativní, dočkal se překladu do mnoha evropských jazyků a byl uznáván po celé Evropě. V českých zemích se používal několik set let, v dílčích částech až do 19. století, dokud nebyl roku 1854 definitivně zrušen.

V období Rakouska – Uherska zejména v průběhu 19. století docházelo na našem území k prudkému rozvoji průmyslové výroby. Především šlo o výrobu spojenou s parními stroji, stavebnictví, strojírenství, důlní a hutní výrobu, textilní továrny a cukrovary. Tato odvětví zaznamenala stoupající počet pracovních úrazů, což přinášelo negativní dopady v podobě stávek zaměstnanců, sníženého počtu branců, zvýšených nákladů na léčení a invaliditu a sníženého výběru daní. Všechny tyto ekonomické i sociální důsledky si vyžádaly vydání zákonů a předpisů na ochranu životů a zdraví dělníků. Všeobecný občanský zákoník z roku 1811 ukládal zaměstnavateli povinnost pečovat o životy a zdraví svých zaměstnanců. Podobnou povinnost, ale také sankce, stanovil trestní zákon č. 117 říšského zákoníku z roku 1852. Tento zákon obsahoval trestní sankce za nedbalost a následné těžké poškození zdraví.

Bezpečnost práce byla zajištěna i živnostenským řádem vydaným císařským patentem č. 227/1859 říšského zákoníku.  Ten např. ukládal potrestat živnostníky za neplnění povinností a jednání proti předpisům „o potřebných zařízeních na ochranu života a zdraví pomocníků vzhledem k pracovním prostorám, strojům a pracovnímu náčiní“ a také porušování předpisů o zákazu zaměstnávání mladistvých při určitých nebezpečných nebo zdraví škodlivých pracích a o pracovní době a pracovním klidu a to pokutou až do výše 1000 korun, vězením do tří měsíců, odnětím práva mít učedníky nebo zaměstnávat mladistvé či odnětím živnostenského listu. V roce 1887 byl přijat zákon o zavedení pojištění pro případ úrazu pracovníka a v roce 1905 pak všeobecné předpisy na ochranu života a zdraví pomocných dělníků. Ty pak platily až do roku 1938.

Bezpečnosti práce se úzce dotýká i otázka úrazového pojišťovnictví. V roce 1889 existovalo na území Rakouska-Uherska už sedm úrazových dělnických pojišťoven, z nichž největší byla Úrazová pojišťovna dělnická v Praze. Příčinou byl fakt, že české země se staly průmyslovým centrem rakouské monarchie a bylo třeba řešit otázku odškodňování pracovních úrazů a náklady na léčbu a invaliditu dělníků.

Jedním z odborníků, kteří se intenzivně zabývali bezpečností práce a otázkou úrazové prevence, byl i JUDr. Franz Kafka (1883 – 1924), právník a spisovatel z pražské komunity židovských německy píšících autorů. Kafka nejprve začal pracovat v úrazové pojišťovně Assicurazioni Generali v Praze, později pak nastoupil jako úředník do Dělnické úrazové pojišťovny Království českého. Tato úrazová pojišťovna disponovala kontrolním oddělením, kde postupně působilo 70 zaměstnanců zabývajících se problematikou BOZP a prevence úrazů. Kafka se ve své práci zabýval především problematikou úrazové prevence se zaměřením na bezpečnost při práci na dřevoobráběcích a hoblovacích strojích. Z hlediska prevence považoval za nejpřínosnější spolupráci podnikatelů, pojištěnců – dělníků, živnostenských inspektorů a samozřejmě i úrazových pojišťoven na úseku bezpečnosti práce. Na II. Mezinárodním kongresu záchranářských věd a úrazové prevence pořádaném roku 1913 ve Vídni přednesl Kafka přednášku na téma „Organizace úrazové prevence v Rakousku“. Navrhl založení samostatné organizace bezpečnosti práce, jejímž úkolem by bylo koordinovat všechny aktivity v této oblasti. Kafka je i autorem řady návrhů technických úprav strojů a zařízení, které byly prosazovány formou výnosů místodržitelství pro Království české.

Historie inspekce práce sahá na území českých zemí do 19. století, kdy byly zákonem č. 117 z roku 1883 ustanoveni tzv. živnostenští inspektoři, kteří jako státní úředníci měli za úkol dohlížet nad všemi živnostenskými podniky jednoho nebo několika okresů a kontrolovat dodržování zákonných předpisů nejen ze strany zaměstnavatele, ale i zaměstnanců.

Po vzniku samostatného československého státu v roce 1918 byla činnost živnostenské inspekce rozšířena a převedena pod agendu ministerstva sociální péče. V roce 1921 pak byl, veden snahou o rozšíření působnosti inspekce na všechny podniky, zpracován návrh zákona o inspekci práce. Tento nikdy nerealizovaný návrh zamýšlel vztáhnout působnost inspekčních orgánů na všechny podniky, bez ohledu na jejich druh a velikost. Tento pokrokový návrh předběhl svou dobu, neboť teprve v roce 1947 byla přijata úmluva č. 81 o inspekci práce v průmyslu a obchodu Mezinárodní organizací práce.

Problematika bezpečnosti technických zařízení se začala dostávat do popředí s rozmachem průmyslové revoluce v 19. Století, kdy postupným zaváděním automatizace a technologií do výroby docházelo ke zvýšené úrazovosti zaměstnanců. V továrnách bylo nutné zřizovat centrální zdroje energie pro zajištění pohonu strojů a zařízení. Jedním z prvních nebezpečných zařízení v průmyslové výrobě se stal parní kotel jako součást parního stroje. Po sériích výbuchů parních kotlů se ztrátami na lidských životech i značnými materiálními škodami se začalo hledat řešení, jak tyto havárie omezit. Roku 1871 vyšel zákon o zkoušení a periodickém vyšetřování parních kotlů ustanoveným zkušebním komisařem. K tomuto účelu sloužila rakouská Společnost pro dozor a pojišťování parních kotlů, která měla na území českých zemí zřízeny své inspektorát, a dále Spolek pro zkoušení a přehlížení parních kotlů v Čechách. Státní kotelní komisař jakožto první státní úřední prováděl státní odborný dozor nad technickým zařízením a jeho provozováním. Bezpečnost provozu parních kotlů byla dále stanovena v nařízení č. 130/1875, které určovalo požadavky na materiál pro zhotovení kotlů, vybavení pojistnými ventily, manometrem a vodoznaky. Zkoušky obsluh kotlů pak prováděli zkušební komisaři a společnosti autorizované státem.  Postupně s vývojem technologií se kotelní komisariáty změnily v komisariáty pro strojnictví a elektrotechniku.

V období protektorátní vlády bylo vydáno nařízení č. 235/1942 Sb., o technickém dozoru, které stanovovalo podmínky provozu pro parní kotle a jiná technická zařízení, která by mohla ohrozit veřejnou bezpečnost. Tato zařízení také podléhala technickému dozoru a zkouškám. Dozorem a prováděním zkoušek byl pověřen Technický dozorčí spolek Praha podřízený Ministerstvu hospodářství a práce.

Po roce 1948 se oblast dozoru nad bezpečností práce přesunula zákonem č. 67/1951 Sb. pod jednotnou odborovou organizaci, která dohled vykonávala prostřednictvím svých orgánů inspekce práce. Působnost těchto orgánů se vztahovala na všechna pracoviště i dílny a laboratoře odborných a vysokých škol a ústavů. Dohled nad dodržováním BOZP v zemědělských družstvech pak měla v kompetenci zemědělská správa rady krajského národního výboru a její orgány inspekce práce. Ve výrobních družstvech měly BOZP ve své gesci organizace výrobního družstevnictví se svými orgány inspekce práce. Orgány vykonávající odborný technický dozor při výkonu dozoru ve výrobních družstvech postupovaly v součinnosti s orgány inspekce práce těchto výrobních družstev. 

 Kromě inspekční činnosti prováděné orgány ROH existovaly i pracovní procesy, pro jejichž zvláštní povahu byla zřízena inspekce prováděná orgány státní správy nebo orgány konkrétního ministerstva v součinnosti s jednotnou odborovou organizací. Takovému zvláštnímu režimu podléhalo hornictví, kotle a tlakové nádoby, drážní doprava, vnitrozemská plavba, silniční a letecká doprava.

Přes tato opatření však přetrvávala relativně vysoká pracovní úrazovost a zejména smrtelná pracovní úrazovost, stejně jako celkově neuspokojivý stav pracovních podmínek. Tato situace vedla k přijetí zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, čímž byla otevřena cesta ke vzniku nezávislého orgánu státního dozoru nad bezpečností práce. V roce 1969 se z Ústavu technického dozoru v Praze stal Český úřad bezpečnosti práce a zaměstnanci ústavu byli přemisťováni do nově vzniklých inspektorátů práce. Pravomocí úřadu bylo vykonávat státní dozor nad bezpečností práce ve výrobních i nevýrobních organizacích, sledovat a rozebírat pracovní úrazovost, vyšetřovat příčiny smrtelných pracovních úrazů a podílet se na kolaudačním řízení průmyslových staveb.   

Použité zdroje:

NOVÁK, Otto. Bezpečnost práce a 50 let VÚBP. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce. 2004.

SÚIP. Stručná historie inspekce práce. [on-line]. [cit. 2013-02-25]. http://www.suip.cz/o-nas/z-historie/

Zaměstnanci členských organizací ČSZE se zúčastnili semináře BOZP v Srní

Český svaz zaměstnavatelů v energetice uspořádal v termínu 3. – 5. listopadu 2014 pro zaměstnance členských organizací ČSZE seminář bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Semináře, který se uskutečnil v hotelu Srní, se zúčastnilo více než 50 pracovníků z útvarů BOZP. Přítomni byli zástupci společností skupiny ČEZ, E.ON Česká republika, s.r.o., UNITED ENERGY, a.s., Pražská energetika, a.s., Elektrárna Chvaletice, a.s. a GA Energo technik, s.r.o. Kromě toho se semináře zúčastnili také představitelé odborových svazů ECHO a ČOSE.

Seminář BOZP byl tentokrát zaměřen na problematiku kategorizace prací, protože v tomto směru došlo v loňském roce k významným změnám po přijetí vyhlášky č. 107/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií. Semináře se jako přednášející zúčastnily dvě odbornice ze státní správy – MUDr. Anežka Sixtová z Ministerstva zdravotnictví ČR a MUDr. Zuzana Medunová z Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje.

MUDr. Sixtová jako zástupce ministerstva, které má v gesci přípravu legislativy v oblasti kategorizace prací, představila hlavní změny, které přinesla novela č. 107/2013 Sb., zejména u jednotlivých kritérií pro zařazování prací do kategorií – prach, chemické látky a směsi, hluk, vibrace, neionizující záření, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem a chladem, psychická a zraková zátěž, práce s biologickými činiteli a práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.

Na tuto přednášku navázala svým příspěvkem MUDr. Medunová, která doplnila dané téma pohledem orgánu ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice) na praktické aspekty zařazování prací do kategorií. Téma bylo uzavřeno přehledem o provádění kategorizací v jednotlivých členských organizacích ČSZE – zprávu podali Ing. Jaromír Elbel za společnost PRE, a.s., Ing. Pavel Bouda za společnost ČEZ, a.s. a Jarmila Bártová za společnost ČEZ Distribuční služby, s.r.o.

Další část semináře byla věnována vzájemnému informování účastníků o závažných pracovních úrazech v energetice a informacím o dalších změnách legislativy v oblasti BOZP.  Ing. Jana Malá z ČSZE prezentovala přehled nově přijaté legislativy v oblasti BOZP v 2. pololetí roku 2014 – opětovné odložení účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, změnu seznamu nemocí z povolání a změnu způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.

Jaroslav Bek z PRE, a.s. informoval z pozice člena Rady vlády pro BOZP o připravované novele zákona č. 309/2006 Sb., o novém systému zpracování statistik pracovních úrazů dle požadavků Evropské komise (ESAW) a o současné situaci kolem úrazového pojištění zaměstnanců a vyhlášky o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Problematikou odborné způsobilosti v elektrotechnice se ČSZE v poslední době intenzivně zabýval a na základě podnětů členských organizací Svazu vyhotovil odborné stanovisko se zásadními připomínkami k aktuální verzi pracovního návrhu nové vyhlášky.

Seminář byl ukončen prezentací PHDr. Aleše Čecha, který účastníkům představil nejnovější trendy v oblasti bezpečnostní obuvi – boty s ochrannou špičkou, s ochranou před elektrickým proudem a napětím, ochrannou obuv pro práci ve výbušném a zápalném prostředí (ATEX), obuv s ochranou proti vlhku a chladu či s protiskluzovou a protichemickou ochranou. Tyto typy bezpečnostní obuvi jsou vhodné například pro pracovníky v provozu jaderných elektráren. Účastníci semináře si mohli vzorky bezpečnostní obuvi vyzkoušet přímo na místě.

Jako doprovodný program byla pro účastníky semináře zorganizována exkurze do blízké vodní elektrárny Vydra, ležící na soutoku řek Vydry a Křemelné mezi obcemi Rejštejn a Srní, a historické elektrárny Čeňkova pila, která patří mezi národní technické památky. 

Nové právní předpisy k problematice BOZP v roce 2014

V oblasti bezpečnosti práce bylo v letošním roce přijato několik důležitých právních předpisů ovlivňujících významně zaměstnance i zaměstnavatele. V následujícím článku přinášíme přehled nejvýznamnějších změn v roce 2014.

Vláda přijala novelu nařízení vlády č. 290/1995 Sb. předloženou ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou, jejímž smyslem je aktualizovat platný seznam nemocí z povolání s ohledem na vývoj techniky i vědeckého poznání v oblasti medicíny. „Seznam se mění na základě tříletých zkušeností s aplikací novelizovaného seznamu nemocí z povolání,“ uvedla ministryně Marksová. V současnosti platný seznam nemocí z povolání byl vydán v roce 1995 a od té doby došlo k některým změnám jak ve výrobních procesech a technologiích, tak i ve stupni lékařských poznatků pokud jde o kvalifikaci některých nemocí. Jedinou dosavadní úpravu tohoto seznamu představovala novela účinná od 1. července 2011.

Vzhledem k tomu, že se objevují nové nemoci, které mají původ ve výkonu práce, a v důsledku vývoje vědeckého poznání, schválila Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v rámci Národního akčního programu BOZP pro období 2011 – 2012 opatření, které uložilo příslušným orgánům a organizacím provádět revize seznamu nemocí z povolání ve dvouletých intervalech. Do seznamu nemocí z povolání nově přibude rakovina vaječníků ve spojitosti s azbestózou a nemoci tíhových váčků z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování. Naopak zrušeny v seznamu budou položky Nemoci tíhových váčků z tlaku a Poškození menisku kolenního kloubu. U chronické obstrukční plicní nemoci se mění podmínka dosažení nejvyšší přípustné expozice z nejméně 90% na nejméně 80%. Toto nařízení vlády č. 168/2014 Sb., kterým se mění seznam nemocí z povolání, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.

Od ledna příštího roku dále dojde ke změně způsobu hlášení a evidence úrazů tak, aby lépe odpovídalo nařízením Evropské unie. Vláda schválila novelu nařízení vlády č. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, kterou předložila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, upravuje způsob evidování pracovních úrazů a zabezpečuje toky informací o pracovních úrazech subjektům, které je dále využívají.

Smyslem a hlavním cílem novely tohoto nařízení vlády je zpřesnění zpracování souboru statistických dat o pracovní úrazovosti, zejména v evidenci pracovních úrazů podle druhu poranění a poraněné části těla podle klasifikace Evropské statistiky pracovních úrazů. Důvodem novely nařízení vlády je zpřesnění stávajících podmínek pro zpracování souboru statistických dat o pracovní úrazovosti z hlediska plnění povinností ve vztahu k EUTOSTATU podle požadavků stanovených nařízením Komise (EU) č. 349/2011. Z tohoto důvodu byla do nařízení vlády vložena další Příloha č. 3, která zpřesňuje evidenci pracovních úrazů podle druhu poranění a poraněné části těla podle klasifikace ESAW tak, jak požaduje nařízení Komise.

V návrhu jsou zpřesněny i některé povinnosti zaměstnavatele v evidenci o úrazech vedené v knize úrazů, např. nová povinnost zaměstnavatele popsat úrazový děj. Dalším cílem novely je odstranění některých nedostatků, které ukázala praxe, např. redukce ohlášení pracovního úrazu, resp. zasílání Záznamu o úrazu, těm subjektům, u nichž se v praxi ukázalo být nadbytečným, duplicitním a administrativně zatěžujícím. Zaměstnavatel už nemusí hlásit pracovní úraz bez zbytečného odkladu zdravotní pojišťovně, u které je úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. Zaměstnavatel dále zasílá záznam o úrazu pojišťovně, u které je pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání pro případ likvidace pojistné události (již ne nejpozději do 5. dne následujícího měsíce). Novela nařízení vlády by měla nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2015.

Také v letošním roce byla opětovně prodloužena účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců a to zákonem č. 182/2014 Sb. Účinnost byla prodloužena z nynějšího termínu 1. ledna 2015 na 1. ledna 2017. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání se tedy i nadále bude řídit podle zákoníku práce. V důvodové zprávě se uvádí, že mezi příslušnými subjekty, jež se problematikou zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu či nemoci z povolání zabývají, existují zásadní rozpory v názorech na jeho další podobu, a to dokonce i v tom ohledu, zda má být úrazové pojištění ve smyslu již schváleného zákona vůbec zavedeno.

Představitelé ISSA – Sekce elektřina se na společném jednání setkali se zástupci členských organizací ČSZE


Český svaz zaměstnavatelů v energetice uspořádal setkání představitelů Mezinárodního sdružení pro sociální bezpečnost (ISSA) – Sekce elektřina a zástupců členských organizací Svazu. Jednání se uskutečnilo dne 10. září 2014 v hotelu Dorint Don Giovanni v Praze. Za Sekci elektřina se jednání zúčastnil prezident Olaf Petermann, technický tajemník Jens Jühling, generální tajemnice Martina Hesse-Spötter a člen představenstva Klaus Renz. Z členských organizací ČSZE byli na společném setkání přítomni zástupci útvarů BOZP ze společností ČEZ, a.s., ČEZ Distribuce, a.s., ČEZ Distribuční služby, s.r.o., Pražská energetika, a.s. a zástupci Integrované střední školy Sokolnice.  

Během slavnostního zahájení jednání předal ředitel ČSZE Ing. Jan Klas čestnému hostu panu Ing. Zdeňkovi Václavkovi Medaili prof. Vladimíra Lista za zásluhy o rozvoj české energetiky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pan Ing. Zdeněk Václavek byl dlouholetým pracovníkem Výzkumného ústavu energetického (EGÚ) v Praze Běchovicích a posléze Českého svazu zaměstnavatelů v energetice, kde zastával funkci vedoucího Laboratoře bezpečnosti práce. Ing. Václavek se svou mnohaletou činností zasloužil o rozvoj BOZP v odvětvích energetiky nejen na národní úrovni, ale zasazoval se i o rozvoj mezinárodní spolupráce v této oblasti, o čemž svědčí právě zapojení ČSZE do Mezinárodního sdružení pro sociální bezpečnost (ISSA) – Sekce Elektřina a do Asociace pro práce pod napětím (LWA).

Ing. Václavek po převzetí ocenění připomenul výročí založení Laboratoře bezpečnosti práce, od kterého v letošním roce uplynulo již 40 let. Laboratoř bezpečnosti práce (LBP) byla založena 1. 1. 1974 Opatřením federálního ministra paliv a energetiky při EGÚ v Praze, od roku 1995 byla na základě jednání mezi ČSZE a EGÚ převedena jako organizační složka Svazu. Ing. Václavek ve své řeči ocenil, že i po zrušení LBP v roce 2011 dokázal Svaz zachovat svou koordinační činnost v oblasti BOZP včetně mezinárodní spolupráce.

Během následujícího jednání byly účastníky představeny prezentace se zaměřením na společné oblasti zájmu obou sdružení, tj. na problematiku bezpečnosti v energetice a problematiku práce pod napětím. Paní Martina Hesse-Spötter  informovala o současných aktivitách a cílech ISSA – Sekce elektřina. Dr. Jens Jühling přednesl dva příspěvky se zaměřením na bezpečnost při montáži a údržbě fotovoltaických zařízení a na činnost pracovní skupiny pro přípravu mezinárodních kódů pro elektrotechnické kvalifikace. Dr. Klaus Renz informoval o aktivitách ISSA směřujících k vydání příručky managementu BOZP pro manažery energetických společností.    

Ing. Pavel Nechvátal, vedoucí útvaru Bezpečnost společnosti ČEZ, a.s. informoval o projektu zvyšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jaderných elektrárnách, který v současné době probíhá na JE Temelín a JE Dukovany.  Převážnou příčinou pracovních úrazů je špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko při práci, nesprávné chování personálu podle zásad bezpečnosti, nevhodná manipulace s břemeny a materiálem a nepozornost při pohybu na komunikacích. Z těchto důvodů je tento projekt zvyšování úrovně bezpečnosti prioritně zaměřen na bezpečné chování personálu, které podporuje bezpečný a spolehlivý provoz JE. Hlavním cílem je zlepšit úroveň bezpečného chování personálu včetně dodavatelů a zvýšit úroveň výkonnosti zvolených prvků bezpečnosti důležitých pro bezpečné chování. Mottem celého projektu je „Dělat věci správně, i když se nikdo nedívá!“.

Prezentace Ing. Pavla Dudy ze společnosti ČEZ Distribuce, a.s. byla zaměřena na úrazy subdodavatelů a cizích osob na distribučních zařízeních. Podle Ing. Dudy patří v současnosti mezi nejvýznamnější problém v oblasti bezpečnosti řetězení dodavatelů, kdy marže jednotlivých subdodavatelů v dodavatelském řetězci ovlivňují jak kvalitu dodávky, tak úroveň bezpečnosti. Přímí dodavatelé, kteří jsou smluvně zavázáni k dodržování zásad BOZP, tyto zásady dále nepřenášejí na své subdodavatele, při předávání bezpečnostních rizik dochází k jejich zkreslení a přímí dodavatelé často nekontrolují dodržování zásad BOZP u svých subdodavatelů.

Ing. Stanislav Motejzík, sekretář Sekce PPN ČSZE, přednesl příspěvek o historii a činnosti Sekce a o aktivitách jejích členů v oblasti práce pod napětím. Na jeho prezentaci navázali Ing. Oldřich Životský a Ing. Eva Dařenová z Integrované střední školy Sokolnice, kteří informovali o přípravě IV. Mezinárodní konference PPN Sokolnice 2015, která se uskuteční v příštím roce v září v Sokolnici. Konference, kterou pořádá každé dva roky ISŠ Sokolnice ve spolupráci s ČSZE, je zaměřena na země středovýchodní Evropy (ČR, SR, SRN, Polsko, Chorvatsko, Slovinsko) a klade důraz na praktickou prezentaci živých ukázek a výměnu provozních zkušeností. Praktické ukázky jsou doplněny také odbornými přednáškami a součástí konference je rovněž výstava s ukázkami techniky a osobních ochranných pracovních prostředků.

V závěrečné diskusi ohodnotili účastníci jednání za velmi přínosné a vyjádřili názor, že současná spolupráce a výměna zkušeností v oblasti bezpečnosti v energetice mezi oběma organizacemi by měla být nadále udržována a prohlubována. 

Mezinárodní konference o práci pod napětím ICOLIM 2014

Jedenáctý ročník mezinárodní konference o práci pod napětím ICOLIM 2014 se uskutečnil ve dnech 21. – 23. května 2014 v Budapešti v Maďarsku. Letošního ročníku se celkově zúčastnilo 244 účastníků a 30 vystavovatelů z více než 20 zemí světa včetně České Republiky a Slovenska. Hlavními organizátory byly Budapešťská univerzita techniky a ekonomie, společnosti E.ON Hungary, ELMÜ a MAVIR, Maďarská elektrotechnická asociace a Asociace pro práce pod napětím (LWA).

ICOLIM 2014 byl zahájen připomenutím prvního ročníku, který se uskutečnil v roce 1992 v maďarském Keszthely, a dalších devíti ročníků, které se postupně uskutečnily ve Francii, Itálii, Portugalsku, Španělsku, Německu, Rumunsku, České Republice, Polsku a Chorvatsku.

Dvoudenní program přednášek probíhající paralelně ve dvou přednáškových sálech budapešťského kongresového centra hotelu Novotel byl rozdělen do technických sekcí s tematickým zaměřením na praktické zkušenosti s prováděním prací pod napětím, bezpečnost elektromagnetických polí, energetický trh a ekonomické aspekty PPN, bezpečnostní a kvalitativní aspekt a nové nástroje, zařízení a materiály v oblasti PPN. Mezi nejzajímavější přednášky, které na konferenci zazněly, patřila například prezentace ředitele společnosti UE Systems R. Horstinka doplněná praktickými ukázkami o možnosti neinvazivního odhalování elektrických výbojů pomocí ultrazvuku k zabránění nehod v důsledku vzniku elektrického oblouku. K dalším podnětným příspěvkům se řadí přednáška E. Marshalla o zkušenostech státní společnosti Eskom, která v Jihoafrické republice zajišťuje dodávku 95% elektrické energie a provozuje kolem 30 000 km nadzemního vedení při napětí od 220 kV do 765 kV u střídavého proudu a 533 kV u stejnosměrného proudu. Ve své přednášce se pan Marshall věnoval postupům k překonávání překážek, kterým musí tato společnost čelit při provozu a údržbě takto rozsáhlé přenosové sítě – zejména rozdílnému klimatu Jižní Afriky, dlouhým vzdálenostem, nepřístupnému terénu a častým kontaktům s místní faunou. Problematice ochrany před dosedáním ptáků na vedení a s tím spojeným znečištěním bylo věnováno i několik dalších přednášek.

Českou republiku na konferenci reprezentovali zástupci společností ČEZ Distribuční služby, s.r.o. a E.ON Servisní, s.r.o. Na konferenci byla prezentována přednáška autorské dvojice Ing. Stanislava Motejzíka, člena řídícího výboru LWA a vědeckého výboru ICOLIM 2014, a Ing. Václav Žida, který je členem technického výboru LWA a taktéž vědeckého výboru. Ing. Motejzík seznámil přítomné posluchače s pracovními postupy při práci pod napětím ve společnosti ČEZ Distribuční služby (ČDS) na úrovni nízkého a vysokého napětí. Na nízkém napětí se v ČDS provádí nejčastěji činnosti při čištění rozvodných skříní, připojování nových odboček, odpojování starých instalací a izolování holých drátů pod napětím. Na vysokém napětí se provádějí činnosti při čištění distribučních stanic suchou metodou a činnosti při opravách a údržbě nadzemního vedení (nejčastěji údržba úsekových odpojovačů, připojování a odpojování odboček, opravy a výměny izolátorů, instalování ochrany před dosedajícími ptáky).

Za sdružení ISSA – Sekce Elektřina vystoupil na konferenci jeho viceprezident Dominique Vacher, který prezentoval výsledek činnosti pracovní skupiny, která vytvořila seznam mezinárodních kódů pro elektrotechnické kvalifikace. Smyslem těchto kódů je řešení situací, kdy v důsledku mimořádné události (např. bouře, sněhová kalamita) v distribuční síti, je nutné zajistit rychlou přeshraniční výpomoc. Z důvodu odlišných regulací jednotlivých států může však být obtížné rozlišit, jestli má elektrotechnik kvalifikaci k provádění příslušných činností. Vznikla tedy myšlenka vytvořit mezinárodní kódy, které by umožnily jednoduchou a rychlou identifikaci kvalifikací elektrotechniků. Tyto kódy identifikují způsobilost elektrotechniků k práci na příslušné napěťové úrovni, k práci pod napětím nebo bez napětí a k práci na konkrétním zařízení (nadzemní vedení, podzemní kabelové vedení, v rozvodně, atd.). Cílem není nahradit lokální úpravu v jednotlivých státech, ale vytvořit jednoduchý doplňující systém založený na intuitivním přístupu užívajícím piktogramy, jenž se vyhýbá možným nedorozuměním kvůli jazykové bariéře. Výsledek činnosti pracovní skupiny by měl doplněn jako nová příloha do Příručky k posuzování odborné způsobilosti elektrotechniků. Tato příručka byla vydána Českým svazem zaměstnavatelů v energetice také v češtině. 

Poslední den konference byl věnován praktickým ukázkám provádění prací na různých napěťových úrovních, které proběhly na rozvodně ve městě Göd ležícím přibližně 20 km od Budapešti. Na ukázkách se podílely pracovní čety elektromontérů z Maďarska, Kanady a také ze Slovenska. Pracovníci ze společnosti Západoslovenská distribučná, a.s. demonstrovali výměnu kolíkového izolátoru s drážkou pomocí metody práce v dotyku s použitím izolačních ochranných prostředků . Zaměstnanci společnosti Východoslovenská distribučná, a.s. předvedli výměnu konzole prostřednictvím pracovní metody na vzdálenost, která se využívá např. při výměně starých dřevěných konzolí za kovové v případě, že okolnosti neumožňují použít zvedací zařízení s izolační plošinou.

Jako již tradičně byla konference ICOLIM spojena také s bohatým společenským programem v podobě dvou společenských večerů, které byly připraveny pro účastníky k navázání neformálních kontaktů a prohloubení vzájemné spolupráce. V rámci druhého společenského večera byl předán symbol konference zástupcům nově předsedající Francie, kde se uskuteční příští ICOLIM  v roce 2017.

Aktivity Mezinárodní asociace pro sociální bezpečnost (ISSA) – Sekce Elektřina pro rok 2014

Mezinárodní asociace pro sociální bezpečnost (ISSA) byla založena v roce 1927 jako světová nezisková organizace se sídlem v Ženevě. ISSA udržuje blízké partnerské vztahy s Mezinárodní organizací práce (ILO) a s dalšími mezinárodními subjekty aktivními v oblasti sociální bezpečnosti. V současné době ISSA sdružuje 340 členských organizací ze 158 zemí světa. V rámci organizace působí celkem 13 odborných sekcí, mezi nimi od roku 1975 i Sekce elektřina. V současné době je do prací v této sekci zapojena celá řada specialistů ze 43 členských organizací z 28 zemí světa. Posláním a hlavním úkolem Sekce elektřina je hodnotit jednotlivá rizika ve výrobě a rozvodu elektřiny, tepla, plynu a vody, hledat nové přístupy k jejich snižování, podílet se na zvyšování bezpečnosti standardů pro práci s elektřinou a tím přispívat k prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání. Český svaz zaměstnavatelů v energetice je mnohaletým aktivním členem ISSA – Sekce Elektřina jako jediný zástupce České republiky v tomto sdružení.

Pro rok 2014 patří mezi hlavní úkoly Sekce Elektřina příprava konečné podoby příručky managementu BOZP s názvem „Guidance for Managers in the Management of Health and Safety Performance“, na jejíž tvorbě spolupracuje s britským sdružením ENA (Energy Network Association). Tato příručka bude určena především pracovníkům v odvětví elektrotechniky a energetiky na úrovni středního managementu.

Ve fázi finálního návrhu je nyní již nová příloha k Příručce k posuzování odborné způsobilosti elektrotechniků, která byla vydána ve spolupráci s ČSZE také v českém překladu v roce 2006. Smyslem této nové přílohy je vypořádat se se situací, kdy v důsledku mimořádné události (bouře, sněhová kalamita) v distribuční síti, je nutné zajistit přeshraniční výpomoc. Z důvodu odlišných regulací jednotlivých států může však být obtížné rozlišit, jestli má elektrotechnik kvalifikaci k provádění příslušných činností. Vznikla tedy myšlenka vytvořit mezinárodní kódy, které by umožnily jednoduchou a rychlou identifikaci kvalifikací elektrotechniků pro práce pod napětím, bez napětí, v rozvodnách, na nadzemním vedení, atd. Toto značení si neklade za cíl nahradit lokální úpravu v jednotlivých státech, ale vytvořit doplňující systém založený na intuitivním přístupu užívajícím piktogramy, jenž se vyhýbá možným nedorozuměním kvůli jazykové bariéře. Výsledky činnosti pracovní skupiny na přípravě této přílohy budou prezentovány viceprezidentem Sekce Elektřina panem Dominiquem Vacherem na mezinárodní konferenci o práci pod napětím ICOLIM, jež se uskuteční v květnu v Budapešti.

ISSA taktéž každoročně pořádá několik mezinárodních akcí zaměřených na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v elektrotechnice a energetice. Mezinárodní symposium o elektrické bezpečnosti SISE 2014 se již uskutečnilo v lednu v Ekvádoru. Akce určená nejen odborníkům z oblasti bezpečnosti práce nabídla účastníkům široký okruh témat, technické ukázky a mezinárodní zastoupení přednášejících z řad odborníků na oblast elektrické bezpečnosti. Kromě tématiky obecné prevence a energetické bezpečnosti se symposium zaměřilo na aktuální téma bezpečnosti v bioplynových elektrárnách, integrace obnovitelné energie do distribuční sítě a bezpečnosti při práci pod napětím.

Již sedmnáctý ročník konference ELEKTROTECHNIK se uskutečnil ve dnech 20. – 21. května 2014 v německém Kasselu. Zaměření letošního ročníku je rozděleno do třech tematických bloků, kterými jsou „Bezpečnost práce a normalizace“, „Ochranná opatření v praxi“ a „Nové technologie v zásobování energií“. V tematickém bloku „Bezpečnost práce a normalizace“ budou představeny přednášky zaměřené na novelu německé vyhlášky o průmyslové bezpečnosti, kvalifikaci elektrikářů, testování přenosných zařízení, výstavbu vysokonapěťových zařízení a provoz elektrických zařízení. Blok „Ochranná opatření v praxi“ předvede příspěvky o fotovoltaických systémech, ochraně před vznikem rušivého světelného oblouku v elektrických zařízeních, práci s produkty obsahujícími PCB (polychlorované bifenyly) a použití blokovacích zařízení v průmyslových závodech. Přednášky tematického bloku „Nové technologie v zásobování energií“ se budou týkat stability dřevěných stožárů, použití řetězových tažných zařízení při stavbě vzdušného vedení, přenosu vysokonapěťového stejnosměrného proudu a poskytování první pomoci na Off-shore zařízeních.

ISSA se v letošním roce také účastní nejvýznamnější akce v oblasti bezpečnosti práce XX. Světového kongresu BOZP, který se uskuteční 24. – 27. srpna 2014 ve Frankfurtu nad Mohanem. V rámci kongresu pořádá ISSA Mezinárodní mediální festival o prevenci (IMFP), který nabídne přehlídku filmů a multimediálních produkcí z oblasti prevence rizik z celého světa a poskytuje účastníkům možnost prezentovat svoje projekty široké odborné veřejnosti, neboť všechny vybrané filmy budou během kongresu promítnuty.

Na světový kongres BOZP pak bezprostředně navazuje valná hromada ISSA a mezinárodní symposium Elektřina a bezpečnost v 21. století, které se zaměří na bezpečnost nových technologií jako smart grid nebo elektromobily a jejich případnou elektrotechnickou standardizaci k zajištění větší úrovně bezpečnosti těchto elektrických zařízení. 

Zkušenosti inspektorů oblastního inspektorátu práce s bioplynovými stanicemi

Ing. Jan Šobora, Jaromír Drda

(Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj)

Bioplynové stanice (dále „BPS“), které vznikly v České republice, jsou zařízení na výrobu bioplynu a následně elektrické energie. Prvotním produktem je získání plynu jako pohonné hmoty pro kogenerační motor. Své zkušenosti s provozem bioplynových stanic sdělují v článku inspektoři Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj.

Vyrobený plyn je nedýchatelný a ve směsi se vzduchem výbušný. Při uvedení stanice do provozu se většina zařízení (např. fermentor, dofermentor, plynojem, potrubí apod.) zaplaví plynem a ve směsi se vzduchem, která může vzniknout např. únikem bioplynu z netěsnosti určité části zařízení, otevřením určitého uzávěru části zařízení s bioplynem apod., může dojít při iniciaci k výbuchu.

Bioplynovou stanicí se dostává, většinou zemědělcům, potenciálně nebezpečné zařízení, se kterým nemají žádné nebo velmi malé zkušenosti. Normální provoz stanice řídí počítač a provoz je automatický. Při uvádění stanice do zkušebního provozu, který zpravidla kontroluje dodavatel BPS, řídí obsluha této stanice její provoz ručním ovládáním s minimálními znalostmi záludností technologie stanice.

Již v několika případech bylo zjištěno, že ke kontrolní prohlídce k uvedení BPS do zkušebního provozu nebyli přizváni zástupci oblastního inspektorátu práce (dále „OIP“), ani zástupci Technické inspekce ČR (dále „TIČR“). Technická dokumentace týkající se provozu BPS či dokumentace na ochranu před nebezpečím výbuchu jsou obsahově na velmi slabé úrovni. Uvedené základní dokumenty a posouzení působení vnějších vlivů na zařízení si navzájem neodpovídají. Není stanovena osobní odpovědnost na jednotlivých stupních, znalosti obsluhy jsou slabé, neboť je jim sdělováno, že vše řídí počítač. Velké nebezpečí očekávají inspektoři oblastních inspektorátů práce při opravách a údržbě, kdy pracovníci vstupují do zón s nebezpečím výbuchu, popř. v nich i pracují.

V rámci stavebního řízení k žádosti o stavební povolení je vhodné si vyžádat vyjádření příslušného OIP (podle místa stavby), který se jako dotčený orgán vyjadřuje k vybraným projektovým dokumentacím staveb, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení (§ 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce).

Ve stavební a technologické části BPS se vyskytují vyhrazená technická zařízení, tj. zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku podléhající státnímu odbornému dozoru podle zákona č. 174/1968 Sb., v platném znění, zejména vyhrazená plynová zařízení a vyhrazená elektrická zařízení, pro která platí určité zvláštní požadavky k zajištění jejich bezpečnosti a ke kterým vydává odborné a závazné stanovisko právě TIČR.

V rámci vyhrazených elektrických zařízení – elektroinstalace a technologické rozvody elektro, zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a případně i statické elektřiny – jsou určité zvláštní požadavky kladeny na elektrická zařízení, tj. instalace, komponenty, které jsou instalovány určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (zde hořlavých plynů a par) a zařízení pro ochranu před bleskem, příp. statickou elektřinou. Může jít zejména o zařízení v technologii fermentace a shromažďování bioplynu (např. instalace ventilátorů, míchadel, zařízení MaR, hromosvod apod.). Toto určení, klasifikace se v projektové dokumentaci uvádí v rámci protokolu o stanovení vnějších vlivů.

Stejně tak může z projektové dokumentace vyplývat nebezpečí působení vnějších vlivů z hlediska úrazu elektrickým proudem (tzv. prostory zvlášť nebezpečné). Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provádět montáž, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení na základě oprávnění vydaného organizací státního odborného dozoru. Touto organizací je TIČR.

Podle požadavku vyhlášky č. 73/2010 Sb. (§ 3 příloha 2 čl. 5 vyhlášky) lze vyhrazená elektrická zařízení tzv. třídy I. (zde zařízení určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, popř. elektrická zařízení pracoviště s prostorem tzv. zvlášť nebezpečným) uvést do provozu jen na základě odborného a závazného stanoviska organizace státního odborného dozoru (TIČR).

Vzhledem k tomu, že vyhrazené technické zařízení nemá režim zkušebního provozu, je potřebné vydání uvedeného stanoviska k provozování uvedených zařízení nejenom při započetí užívání stavby, ke kolaudaci (§ 119 stavebního zákona), ale již i v případech předčasného užívání stavby nebo její části (§ 123 stavebního zákona) nebo zkušebního provozu (§ 124 stavebního zákona).

V případě bioplynových stanic může přicházet v úvahu již i částečný provoz některých částí a zařízení stanice, zejména plnění fermentoru/fermentorů, míchání, přečerpávání s pomocnou technologií, plynojem apod., kde již v tomto stadiu stavby nebo její části, technologie, dochází ke tvorbě a shromažďování bioplynu, který však není ještě dále využíván, ale tato zařízení již nebezpečnou látku obsahují a jsou s ní provozována.

Stanoviska, vyjádření TIČR nutně nemusí mít charakter jednoho dokumentu (souhrnného), ale mohou být vydávána např. samostatně pro ochranu před bleskem a samostatně pro elektrická plynová zařízení. Vzhledem k tomu, že právní předpis nestanoví, kdo má zajistit vydání stanoviska, mohou být vyjádření zajišťována investorem, hlavním dodavatelem nebo dílčími dodavateli podle charakteru vyhrazeného technického zařízení. Vždy by je však posléze měl mít k dispozici subjekt, který uvádí zařízení do provozu (nejčastěji stavebník).

V případě plynového zařízení (zejména fermentor, dofermentor, plynojem, plynové potrubí) je nutno splnit požadavek vyhlášky č. 21/1979 Sb. Podle této vyhlášky § 3 odst. 9, může výrobní nebo montážní organizace odevzdat zařízení odběrateli jen po úspěšné zkoušce zařízení potvrzené orgánem dozoru.

Současně samozřejmě platí obecná povinnost, že zařízení lze uvést do provozu jen tehdy, byl-li jejich stav z hlediska bezpečnosti ověřen výchozí revizí, popř. ověřen a doložen dokladem v souladu s požadavky stanovenými zvláštními právními předpisy (zejména zákonem č. 22/1997 Sb., v platném znění) a existuje také průvodní dokumentace s pokyny ohledně provozu zařízení atd.

Dalším právním předpisem vztahujícím se k uvedené problematice je nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Tento právní předpis ukládá zaměstnavateli (provozovateli) kromě jiného zabezpečit vypracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem (§ 4 odst. 1 písm. d), též k prokazování přijetí preventivních a ochranných opatření a zřízení pracoviště včetně technického vybavení, uvedení do provozu, v souladu se zvláštními právními předpisy. Tato dokumentace by měla být vypracována již před zahájením výkonu práce na pracovišti s prostředím s nebezpečím výbuchu.

V rámci této dokumentace se identifikují místa, prostory (i vnitřní) s nebezpečím výbuchu (konkrétního stupně), viz též stanovení vnějších vlivů pro elektrická zařízení. Dále se posuzuje pravděpodobnost výskytu možných zdrojů iniciace nebezpečné látky – hořlavého plynu (viz např. též EN 1127) – a mají se prokazovat realizovaná a přijatá ochranná a preventivní opatření, jak technická (i konstrukční), tak organizační, pro zabránění vzniku výbuchu, popř. snížení jeho následků. Riziko výbuchu je však třeba posuzovat jak při normálních provozních stavech, tak ale též při možných předpokládatelných poruchových stavech, úkonech oprav a údržby, též třeba i stavech najíždění nebo odstavování zařízení.

Nedostatky při uvádění zařízení do provozu, které inspektoři OIP zjišťují nejčastěji:

  • nedostatečné nebo neodborné posouzení nebezpečí výbuchu,
  • možná různá posouzení nebezpečí výbuchu různými zpracovateli, 
  • nedostatečné zohlednění požadavků na dílčí instalovaná zařízení,
  • nezajištění posouzení vyhrazených technických zařízení od TIČR,
  • povolení zkušebního provozu stavebním úřadem bez potřebných náležitostí,
  • nedostatečné řešení rizik spojených s najížděním provozu BPS bez automatiky,
  • nedostatečná dokumentace o ochraně před výbuchem,
  • nedostatečné odborné znalosti obsluhy zařízení,
  • nekoordinovanost činností různých dílčích dodavatelů.  


POŽADAVKY NA ODBORNOU ZPŮSOBILOST, ZKOUŠENÍ A UVÁDĚNÍ DO PROVOZU BPS

PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ

Montáž zařízení: Oprávněná organizace dle z. č. 174/1968 Sb. a vyhl. č. 21/1979 Sb., a to v rozsahu: zařízení pro výrobu a úpravu plynu.

Montážní pracovníci: Odborně způsobilé osoby s Osvědčením dle z. č. 174/1968 Sb. a vyhl.

č. 21/1979 Sb. v rozsahu: zařízení pro výrobu a úpravu plynu.

Zkoušky a revize: Revizní technik ‐ Odborně způsobilá osoba – dle z. č. 174/1968 Sb., vyhl.

č. 21/1979 Sb. a vyhl. č. 85/1978 Sb. s osvědčením v rozsahu: zařízení pro výrobu a úpravu plynu.

Plynové zařízení BPS, u nichž výroba bioplynu přesahuje 5 m3/hod, je možno předat provozovateli po zkouškách, jejichž úspěšnost je potvrzena organizací státního odborného dozoru TIČR ve smyslu z. č. 174/1968 Sb., vyhl. č. 21/1979 Sb. a vyhl. č. 85/1978 Sb.

ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ

Dokumentace: V rámci projektové dokumentace je mimo jiné požadován protokol stanovující vnější vlivy a dále výpočet rizik dle normových hodnot pro návrh ochrany před bleskem. Po dokončení montáže se požaduje úprava dokumentace el. zařízení dle skutečného provedení.

Montáž zařízení: Zahájení montáže zařízení třídy I. (např. el. zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu nebo v prostorách z hlediska úrazu el. proudem zvlášť nebezpečných) oznamuje montážní organizace bez zbytečného odkladu organizaci státního odborného dozoru TIČR.

Montážní organizace: Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba může provádět montáž, opravy, revize a zkoušky zařízení na základě oprávnění (příslušného druhu a rozsahu) vydaného organizací státního odborného dozoru dle z. č. 174/1968 Sb. a vyhl. č. 73/2010 Sb.

Montážní pracovníci: Odborně způsobilé osoby s kvalifikací podle vyhl. č. 50/1978 Sb. příslušného druhu a rozsahu.

Zkoušky a revize: Revizní technik ‐ Odborně způsobilá osoba – dle z. č. 174/1968 Sb. s osvědčením podle § 9 vyhl. č. 50/1978 Sb. příslušného druhu a rozsahu. Elektrické zařízení musí být před uvedením do provozu osvědčeno výchozí revizí. Elektrická zařízení třídy I. mohou být uvedena do provozu jen na základě odborného a závazného stanoviska vydaného organizací státního odborného dozoru – TIČR ve smyslu vyhl. č. 73/2010 Sb.

TLAKOVÁ ZAŘÍZENÍ

Pokud tlaková zařízení BPS spadají svými technickými parametry do vyhrazených tlakových zařízení podle vyhl. č. 18/1979 Sb., pak musí splňovat požadavky z. č. 22/1997 Sb., NV č. 20/2003 Sb. a č. 26/2003 Sb., a následně jejich provoz bude v režimu vyhrazených tlakových zařízení podle z. č. 174/1968 Sb. a vyhl. č. 18/1979 Sb.

Zdroj: SÚIP

JE Temelín a JE Dukovany opětovně získaly titul Bezpečný podnik

Jaderná elektrárna Temelín a jaderná elektrárna Dukovany opětovně získaly v březnu a dubnu letošního roku titul Bezpečný podnik. Toto ocenění vydává Státní úřad inspekce práce podnikům, které splní náročné podmínky programu Bezpečný podnik a úspěšně absolvují kontrolu, která ověří úroveň nastaveného systém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Titul Bezpečný podnik se vydává na tři roky, JE Dukovany jej získala již pošesté a JE Temelín počtvrté.

21. 3. 2014

Jaderná elektrárna Temelín má plně funkční systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a její zaměstnanci nastavená pravidla dodržují. Takový je hlavní závěr týdenní kontroly Státního úřadu inspekce práce. Jihočeská elektrárna tak i nadále může další tři roky užívat titul Bezpečný podnik.

Pětičlenný tým inspektorů zaměřil svoji pozornost na systém řízení bezpečnosti práce, pracovní podmínky nebo dodržování nastavených pravidel při práci s výrobním a provozním zařízením. Inspektoři například porovnávali příslušnou dokumentaci s požadavky české legislativy. U vybraných zařízení se soustředili na to, zda jsou revize a kontroly prováděny v předepsaných termínech. Dodržování nastavených pravidel si pak ověřovali během kontrol prováděných přímo v provozu. Jejich pozornosti neunikl ani systém přípravy zaměstnanců a dodavatelů na práci.

„Temelín je v trvalé pozornosti našeho oblastního inspektorátu. Víme, že bezpečnost práce je zde na vysoké úrovni. Naší snahou je hledat možnosti, jak tuto úroveň ještě posouvat dál. K tomu by mělo pomoci například dovybavení některých objektů systémem horizontálního zabezpečení proti pádu pracovníků při údržbě jeřábových drah,“ shrnul hlavní závěr auditu Václav Kápl, vedoucí kontrolního týmu z Oblastního inspektorátu práce v Českých Budějovicích.

V praxi nastavení pravidel a proškolený personál znamená, že již 603 dní nedošlo na elektrárně k úrazu zaměstnance. „Bezpečnost jaderné elektrárny není jen o projektu nebo ochranných systémech, ale důležitým prvkem je chování všech lidí, kteří se na elektrárně pohybují. Začíná to zdánlivě maličkostmi typu používání chráničů sluchu na strojovně, zavíráním požárních dveří a končí důsledným dodržování pracovních postupů,“ zdůraznil ředitel JE Temelín Miloš Štěpanovský.

16. 4. 2014

Tým inspektorů z Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu potvrdil, že systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Jaderné elektrárny Dukovany je funkční a pravidla bezpečnosti jsou jejími zaměstnanci dodržována. Takový je hlavní závěr několikadenní kontroly Státního úřadu inspekce práce. Jaderná elektrárna je pro další tři roky oprávněna užívat titul Bezpečný podnik.

Tým inspektorů zaměřil svoji pozornost na systém řízení bezpečnosti práce, pracovní podmínky nebo dodržování nastavených pravidel při práci s výrobním a provozním zařízením. Celkem bylo prověřováno 9 oblastí. Mezi tyto oblasti patřila vyhrazená technická zařízení (plynová, tlaková, zdvihací a elektrická). Přímo v praxi si inspektoři ověřili, zda jsou u vybraných zařízení prováděny revize a kontroly v předepsaných termínech. Pozornost byla věnována také oblastem dopravy, prevence průmyslových havárií, nebezpečným látkám a stavebnictví. Bylo konstatováno, že nebyly zjištěny žádné systémové nedostatky. Pro zlepšení stavu na úseku bezpečnosti práce a technických zařízení bylo navrženo 13 doporučení.

„Od loňského roku probíhá na elektrárně kampaň zaměřená právě na bezpečné chování našich zaměstnanců i pracovníků dodavatelských firem. Titul jsme v letošním roce získali již po šesté“, zdůraznil mluvčí JE Dukovany Petr Spilka.

V celé České republice může u svého jména užívat titul Bezpečný podnik 74 společností. ČEZ, a. s., JE Temelín a JE Dukovany patří mezi ty společnosti, které opakovaně splňují náročné podmínky pro získání tohoto ocenění.

Zdroj: ČEZ, a.s.


Česká technologická platforma bezpečnosti průmyslu

Český svaz zaměstnavatelů v energetice se v loňském roce stal členem České technologické platformy bezpečnosti průmyslu (dále jen „CZ-TPIS“). Následující příspěvek shrnuje postavení a význam tohoto sdružení na evropské úrovni a v rámci České republiky. Kromě ČSZE jsou členy platformy i další organizace z oblasti energetiky, např. Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s. a Státní úřad pro jadernou bezpečnost.  

Technologické platformy jsou sdružení, která propojují nejvýznamnější subjekty (průmyslové podniky, oborová sdružení a svazy, univerzity a další výzkumné organizace, finanční instituce, orgány veřejné správy, asociace uživatelů a spotřebitelů) ve strategicky významných oborech. Smyslem existence technologických platforem je přispívat k odstraňování bariér technologického rozvoje, poskytovat podněty pro rozvoj nových technologií a v neposlední řadě také usnadňovat šíření nových poznatků. Na evropské úrovni existuje Evropská technologická platforma bezpečnosti průmyslu (ETPIS) a ve všech členských státech Evropské unie by měly fungovat národní platformy, které ETPIS zastřešuje. Česká technologická platforma bezpečnosti průmyslu, o.s. vznikla v roce 2007 jako občanské sdružení a to na základě usnesení valné hromady iniciované Fakultou bezpečnostního inženýrství, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. První fáze zahájení činnosti Platformy byla spolufinancována v rámci podpory nadace skupiny ČEZ.

Posláním CZ-TPIS je posilovat a rozvíjet bezpečnost průmyslu v ČR, společně identifikovat národní zájmy v oblasti průmyslové bezpečnosti a jednotně prosazovat tyto zájmy na evropské úrovni prostřednictvím ETPIS, která úzce spolupracuje s Evropskou komisí. CZ-TPIS svou činností zastřešuje propojení průmyslových podniků, univerzit, výzkumných a veřejnosprávních organizací a vytvoří tak most mezi vědou, výzkumem a aplikační sférou v oblasti bezpečnosti průmyslu. K dílčím cílům CZ-TPIS patří v současnosti vytváření vazeb mezi vědou, výzkumem a průmyslem v oblasti bezpečnosti průmyslu, podpora a propagace realizovaných vědecko-technických záměrů v oblasti bezpečnosti průmyslu a zvyšování bezpečnosti a konkurenceschopnosti průmyslu v ČR. K realizaci navržených cílů vytvořila CZ-TPIS Strategickou výzkumnou agendu a Implementační akční plán, který shrnuje konkrétní aktivity a odpovědnosti navržené pro plnění střednědobých cílů CZ-TPIS.

Nejdůležitější součástí CZ-TPIS jsou tzv. expertní skupiny, které jsou zřízeny jako iniciativní a pracovní orgány platformy, protože právě zde mohou členové sdružení ovlivnit směřování a budoucí vývoj bezpečnosti průmyslu. Členové expertních skupin pocházejí z firem a organizací, které jsou členy platformy, a využívají své profesní znalosti a zkušenosti pro realizaci jednotlivých projektů. Cílem je realizace úkolů a záměrů vyžadujících znalosti a zkušenosti vybraných odborníků a využití potenciálu členů CZ-TPIS. V současné době funguje 5 expertních skupin, které se zabývají následujícími tématy: vzdělávání, komunikace a trénink; bezpečnost materiálů, technologií a procesů; bezpečnost v dopravě; lidský a organizační činitel, ergonomie a pracovní prostředí; bezpečnost nanotechnologií.

V rámci činnosti CZ-TPIS je realizována řada projektů financovaných z operačních programů Evropského sociálního fondu ČR. Mezi v současnosti probíhající projekty patří Safety Agent, jehož cílem je zvýšení spolupráce a vzájemných vztahů v oblasti průmyslové bezpečnosti mezi univerzitami a výzkumnými ústavy na jedné straně a podnikatelskými subjekty a veřejnou správou na straně druhé. Prostřednictvím tohoto projektu se studenti a doktorandi vysokých škol dostávají do kontaktu se svými potenciálními zaměstnavateli. Studenti získávají možnost vyjet na odbornou stáž v rámci ČR i zahraničí, zpracovat svou závěrečnou práci na téma z praxe ve spolupráci s konkrétním průmyslovým podnikem nebo prezentovat své práce na konferencích, seminářích a kulatých stolech s odborníky v oblasti bezpečnosti průmyslu. Zapojené firmy dostávají díky projektu unikátní příležitost k vyhledávání talentů mezi absolventy VŠ.

K již ukončeným zrealizovaným projektům patří projekt Další vzdělávání zaměstnanců členů CZ-TPIS ke zvýšení jejich adaptability jako most mezi krizí a rozvojem konkurenceschopnosti. Podnětem pro vznik tohoto projektu byla snaha CZ-TPIS poskytnout svým členům možnost dalšího vzdělávání svých pracovníků za účelem posílení jejich konkurenceschopnosti. Projekt vznikal na základě podnětů a požadavků ze strany managementu členských firem. Zaměstnanci členských organizací měli v rámci projektu možnost po dobu 3 let navštěvovat kurzy zaměřené na leadership, koučování, delegování, řízení výkonu, obchodní dovednosti, prezentační dovednosti a komunikační dovednosti, ale také IT a jazykové znalosti.

CZ-TPIS je dále organizátorem soutěže Safety Culture Award, která je určena výrobním podnikům s minimálně 100 zaměstnanci, které mají zájem změřit si svou kulturu bezpečnosti a srovnat ji s dalšími firmami. Prostřednictvím dotazníků, předložené dokumentace a rozhovorů s odborníky je hodnocena úroveň bezpečnosti v dané společnosti. Kromě věcných cen získávají úspěšné společnosti, které se probojují do finále soutěže, i zpětnou vazbu a srovnání své pozice v oblasti bezpečnosti s ostatními zapojenými firmami. 

Zdroj: ENERGETIKA 3/2014

Změny v oblasti BOZP a pracovně-právních vztahů v souvislosti s novým občanským zákoníkem

K datu 1. ledna 2014 vstoupil v účinnost nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), který se dotkne mnoha oblastí lidského života, mimo jiné i oblasti pracovně-právních vztahů a BOZP. Společně s novým občanským zákoníkem vstoupily ke stejnému datu v účinnost i zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, zákon č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rekodifikací soukromého práva (mezi zákony novelizované z. č. 303/2013 Sb. patří mj. i zákoník práce).

Nový občanský zákoník ve svém úvodu v § 1, odst. 2 stanovuje, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. V návaznosti na to byl v zákoníku práce změněn § 1a, který nyní v odst. 2 stanovuje: „Zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek.“ Kritérium veřejného pořádku jako hranice pro možnost odchýlení se od zákonné úpravy, se tak dostal i do zákoníku práce.

Nový občanský zákoník zrušil vyhlášku č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, čímž vyvstala otázka, jakým právním předpisem se bude v letošním roce řídit odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, neboť nový zákon o úrazovém pojištění stále nevstoupil v účinnost, která byla naposledy odložena do 1. 1. 2015. Nicméně v zákoníku práce nadále zůstává ustanovení § 394 odst. 2, podle nějž do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb. Podle převažujících právních výkladů by se tedy i v letošním roce měla oblast odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání nadále řídit podle vyhlášky č. 440/2001 Sb.

Způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance v pracovněprávních vztazích je nově upravena občanským zákoníkem v § 35, odst. 1: „Nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu.“ Tato problematika již nadále není řešena zákoníkem práce. Do zákoníku práce byla doplněna nová ustanovení umožňující okamžité zrušení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti zákonným zástupcem mladistvého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví tohoto zaměstnance. K platnosti tohoto úkonu se pak vyžaduje přivolení soudu.

Zákoník práce nově určuje, v jakých případech se nepřihlíží ke konkrétnímu věcně nebo formálně vadnému právnímu jednání a jsou tudíž právně neúčinná. Jedná se o následující případy. K ujednáním v kolektivní smlouvě, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich práva stanovená tímto zákonem, se nepřihlíží (§ 21 ZP). K ujednáním podnikové kolektivní smlouvy, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, se nepřihlíží. Kolektivní smlouva musí být uzavřena písemně a podepsána smluvními stranami na téže listině, jinak se k ní nepřihlíží (§ 27 ZP). Kolektivní smlouvu není možné zrušit odstoupením jedné ze smluvních stran; sjednají-li si smluvní strany právo odstoupit od kolektivní smlouvy, nepřihlíží se k tomu (§ 28 ZP). Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží (§34 ZP). Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. (§ 50 ZP). Zakazuje se, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval jeho práva stanovená tímto zákonem. Odchýlí-li se zaměstnavatel od tohoto zákazu, nepřihlíží se k tomu (§ 305 ZP).

Zákoník práce byl taktéž doplněn o nový § 144 a, který zakazuje postoupit právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu a zakazuje použít právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich část anebo jejich náhradu k zajištění dluhu; to neplatí v případě dohody o srážkách ze mzdy. Započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu. 

Zdroj: Energetika 2/2014

11. ročník konference ICOLIM 2014 se uskuteční v květnu v Budapešti 

Mezinárodní konference o práci pod napětím ICOLIM je úspěšně pořádána v různých evropských zemích již od roku 1992, do roku 2008 každé dva roky a poté ve tříletých intervalech. Konference ICOLIM poskytuje účastníkům unikátní interdisciplinární fórum pro diskusi o pracích pod napětím a souvisejících oborech. Rozsah konference zahrnuje širokou škálu oblastí od vývoje, implementace a monitorování až k aplikaci, bezpečnosti pracovníků, rizikům, měřicím technikám, normám a standardům a dalším příbuzným tématům. V roce 2006 se pořadatelskou zemí stala Česká republika a ICOLIM 2006, který se uskutečnil v Praze, patří mezi nejúspěšnější a nejlépe hodnocené ročníky této konference.

Jedenáctý ročník ICOLIM 2014 s podtitulem „Dosažitelná energie“ se bude konat ve dnech 21. – 23. května 2014, hostitelskou zemí se tentokrát stane Maďarsko a jeho metropole Budapešť. Konference se tak vrací ke svým počátkům, protože první ICOLIM byl uspořádán v roce 1992 právě v maďarském městě Keszthely. Hlavními organizátory letošního ročníku jsou Budapešťská univerzita techniky a ekonomie, společnosti E.ON Hungary, ELMÜ a MAVIR, Maďarská elektrotechnická asociace a Asociace pro práce pod napětím (LWA), jejímž členem je i Český svaz zaměstnavatelů v energetice.

Nosnými tématy konference ICOLIM 2014 jsou:

  • Práce pod napětím na nízké, vysoké a velmi vysoké napěťové úrovni;
  • Zkušenosti s výstavbou, provozem, modernizací a údržbou elektrických zařízení při práci pod napětím;
  • Nové nástroje, vybavení a materiály;
  • Bezpečnostní a kvalitativní aspekty, elektromagnetické záření;
  • Normy, regulace a legislativní aspekt;
  • Pracovní metody, nové postupy a techniky při práci pod napětím;
  • Školení a výběr pracovníků pro práce pod napětím;
  • Ekonomické aspekty a ochrana životního prostředí;
  • Práce pod napětím a energetický trh.

První dva dny konference budou věnovány přednáškám a prezentacím, které budou probíhat v budapešťském kongresovém centru a v hotelu Novotel Budapest City. Třetí den se pak uskuteční celodenní ukázky práce pod napětím na 400 a 120 kV nadzemním vedení, v trafostanicích (vn, nn), nadzemním vedení (nn) a na kabelovém vedení (nn). Ukázky proběhnou na trafostanici ve městě Göd nedaleko Budapešti. Účast na ukázkách prací pod napětím prozatím přislíbily týmy z Norska, Kanady, Francie, Maďarska, Chorvatska a Slovinska. Součástí doprovodného programu ICOLIM 2014 budou též dva společenské večery účastníků.

Základní účastnický poplatek, zahrnující vstup na zasedání, přednášky, výstavu a účast na ukázkách prací pod napětím a doprovodném programu, činí 700 EUR bez DPH při platbě do 8. března 2014, při pozdější platbě 860 EUR bez DPH. Jednacím jazykem konference je angličtina.  

Více informací o programu, termínech, přihláškách a účastnických poplatcích lze nalézt na internetových stránkách http://www.icolim2014.org/

Zdroj: ENERGETIKA 1/2014

  

ČSZE uspořádal v listopadu Konferenci o bezpečnosti práce a požární ochraně v energetice

Český svaz zaměstnavatelů v energetice uspořádal ve dnech 11. – 13. 11. 2013 konferenci věnovanou problematice bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a požární ochraně v energetice. Konference se konala v kongresovém centru FLORET v Průhonicích a byla spojena s celostátní poradou pracovníků útvarů BOZP členských organizací ČSZE. Akce se zúčastnilo více než 50 zaměstnanců ze společností ČEZ, ČEZ Distribuce, ČEZ Distribuční služby, PRE, ČEPS, Elektrárna Chvaletice, UNITED ENERGY a také zástupci odborových svazů ECHO a ČOSE.

Úvodní příspěvek přednesla MUDr. Dana Kuklová, CSc. z Ministerstva zdravotnictví ČR, která seznámila přítomné s praktickými aspekty provádění pracovnělékařských služeb se zaměřením na vyhlášku č. 79/2013 Sb., která vstoupila v platnost v dubnu letošního roku.

Téma požární ochrany prezentovali přednášející Kpt. Bc.  Ondřej S. Šafránek a Kpt. Ing. Petr Michut z Technického ústavu požární ochrany GŘ HZS ČR. Účastníkům ve své přednášce demonstrovali postupy při vyšetřování příčin vzniku požárů na dvou reálných nehodách – požáru skladové haly ve Zlíně a požáru fotovoltaické elektrárny umístěné na střeše sportovního stadionu v Berouně.

Ing. Olga Hesslerová z Krajské hygienické stanice Středočeského kraje seznámila účastníky konference s přechodem České republiky na Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek a směsí (Nařízení CLP) z pohledu orgánu ochrany veřejného zdraví.

Za Státní úřad inspekce práce se konference zúčastnil Ing. Jan Šobora, inspektor OIP se zaměřením na elektro, jehož přednáška se týkala zajištění BOZP a předcházení pracovním úrazům v energetice.

Jako součást konference byla pro zájemce připravena také exkurze na výcvikový polygon skupiny PRE, který se nachází na rozvodně Praha – Malešice. Zde byl účastníkům představen systém školení elektromontérů skupiny PRE v oblasti obsluhy a údržby různých typů zařízení VN i NN používaných v pražské rozvodné síti. Zájemci také měli možnost shlédnout během exkurze instruktážní film „První pomoc při úrazech elektrickým proudem“, který je taktéž součástí vstupního školení elektrikářů na Polygonu. 


Veletrh osobních ochranných pracovních prostředků A+A 2013

Ve dnech 5. – 8. listopadu 2013 proběhl v Düsseldorfu mezinárodní veletrh A+A zaměřený na osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) a pracovní oblečení. S více než 1600 vystavovateli z přibližně 55 zemí a s přes 63 000 návštěvníky se tento veletrh řadí celosvětově mezi nejvýznamnější výstavy v oblasti osobní ochrany pracovníků. Mezi vystavovateli jsou početně nejvíce zastoupeny německé firmy následované vystavovateli z Číny. Kromě Číny se veletrhu zúčastnili i vystavovatelé z dalších rostoucích asijských ekonomik – Indie, Pákistánu, Taiwanu a dalších. Šestnáct vystavujících firem pak pocházelo z České republiky.  

Partnerskou zemí veletrhu se stalo po Rusku (2009) a Polsku (2011) v tomto roce Turecko. Halil Etyemez, náměstek ministra práce a sociálních věcí Turecka, hovořil na A+A 2013 o enormní snaze Turecka zlepšit bezpečnost a zdraví při práci zejména prostřednictvím restriktivnějšího legislativního rámce a rozsáhlých opatřeních v oblasti BOZP. Ve spolupráci s tureckým ministerstvem práce a sociálních věcí budou Veletrhy Düsseldorf v příštím roce organizovat první tureckou výstavu BOZP (TOS+H Expo), která se uskuteční 5. – 7. května 2014 v Istanbulu.

Tématem letošního ročníku bylo, kromě obecné bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků, také speciální vybavení pro zvládání mimořádných událostí a krizový management. A+A 2013 prostřednictvím vystavovatelů ukázal, že segment OOPP směřuje nejen k zajištění vysoké kvality těchto produktů, ale že značný důraz je kladen také na design, pohodlí při nošení, ergonomii a vhodnost použití ochranných prostředků a pracovních oděvů. Součástí veletrhu A+A byl také bohatý doprovodný program - návštěvníci mohli shlédnout ukázky práce hasičů, zajištění práce ve výškách, módní přehlídky pracovních oděvů a osobních ochranných prostředků nebo se zúčastnit souběžně probíhajícího Kongresu A+A a konference Mezinárodní organizace práce (ILO) se zaměřením na nemoci z povolání.  

Další veletrh A+A se bude konat opět v Düsseldorfu od 27. do 30. října 2015.

Zdroj: ENERGETIKA 12/2013

Sekce pro práce pod napětím při ČSZE

Sekce práce pod napětím při ČSZE byla ustavena v květnu 2002 a ČSZE se jejím prostřednictvím v červnu téhož roku stal členem asociace práce pod napětím Live Working Association (LWA). LWA je dobrovolné sdružení zástupců zemí, kde se provádějí práce pod napětím, a každé tři roky jedna členská země pořádá mezinárodní konferenci o údržbě a práci pod napětím - ICOLIM. V současné době se připravuje 11. ročník této konference ICOLIM  2014, který se uskuteční ve dnech 21. – 23. 5. 2014 v Budapešti v Maďarsku. Sekretářem sekce práce pod napětím je Ing. Stanislav Motejzík ze společnosti ČEZ, a.s. Dalšími členy jsou pak zástupci společností, které v České republice práce pod napětím provádějí (ČEZ Distribuční služby s.r.o. a E.ON Servisní s.r.o.), a zástupci školicích středisek pro práce pod napětím (ISŠ Sokolnice, SOŠE COP Hluboká nad Vltavou a SOUE Plzeň).

Vývoj prací pod napětím (PPN) v Československu byl zahájen už v 50. letech minulého století, kdy mezi lety 1952 – 60 byly v Energetickém výzkumném ústavu Brno (EGÚ) zpracovány pracovní postupy a vyrobeny pomůcky pro vn a vvn. Jejich úroveň odpovídala tehdejšímu evropskému standartu, bohužel však tato inciativa nenašla odpovídající odezvu v rozvodných energetických podnicích. K oživení problematiky PPN došlo až počátkem 70. let, kdy při Rozvodném závodě Liberec vzniklo specializované pracoviště Českých energetických závodů Praha. Byly zpracovány první pracovní postupy, vytvořeny první interní bezpečnostní předpisy energetiky, zajištěn dovoz pracovních pomůcek (z tehdejší NDR) včetně výroby některých pomůcek v tuzemsku. Od roku 1981 se toto pracoviště změnilo na specializované středisko koncernu ČEZ se sídlem v Mostě, které komplexně zajišťovalo vývoj pracovních postupů pro všechna napětí, teoretickou a praktickou výuku elektromontérů jednotlivých rozvodných energetických podniků.

Hlavní přínos provádění prací pod napětím spočívá ve zvýšení spolehlivosti dodávky elektrické energie, kdy dochází ke snížení počtu vypínání energetických zařízení. Vlivem PPN se snižuje hodnota indexů SAIDI (průměrná systémová doba trvání přerušení dodávky elektrické energie) a SAIFI (průměrná systémová četnost přerušení dodávky elektrické energie) a dochází k jednoduššímu plnění standardů dodávky stanovených energetickým zákonem. Neopomenutelnou výhodou PPN je taktéž vyšší bezpečnost pracovníků provádějících tyto činnosti a snížení počtu pracovních úrazů elektrickým proudem. Ze statistik vyplývá, že k závažným a smrtelným pracovním úrazům elektrickým proudem dochází zejména při práci „domněle“ bez napětí, kdy dojde k záměně vypnutého elektrického zařízení se zařízením pod napětím.

Na území České republiky se dnes používají čtyři metody práce pod napětím – práce na vzdálenost, práce v dotyku, práce na potenciálu a metoda C3M. Práce na vzdálenost je nejstarší metodou PPN a jejím princip spočívá v tom, že pracující osoba zůstává v určité vzdálenosti od živých částí (tzn. částí elektrického zařízení pod napětím) a práci vykonává izolovaným nářadím nebo tyčemi, přičemž musí být dodržena minimální předepsaná vzdálenost od živých částí. Práce v dotyku je pracovním postupem, při němž má osoba ruce chráněny izolačními rukavicemi (příp. izolačními rukávy) a vykonává práci v přímém mechanickém styku s živými částmi. Metoda práce na potenciálu je založena na zásadě, že osoba vykonává práci v elektrickém styku s živými částmi, které mají potenciál těla a vhodnou izolaci proti okolí. Metoda C3M pak kombinuje všechny 3 předchozí způsoby práce. Pracovníci před zahájením práce provedou analýzu rizika a na jejím základě rozhodnou o postupu práce a zvolených metodách. Každá z metod má své uplatnění v různých napěťových hladinách.  

Práce pod napětím vyžaduje používání řady ochranných a pracovních pomůcek, k jejichž výrobě se používají izolanty splňující mechanické a kvalitativní požadavky PPN. V první řadě jsou to „izolační rukavice“ zajišťující elektrickou ochranu (příp. „kombinované rukavice“, které kromě elektrické ochrany zajišťují i ochranu mechanickou). Materiálem pro výrobu prvotřídních rukavic PPN vn je čistý přírodní kaučuk, jenž zaručuje vysokou životnost a ohebnost, ale je spojen s vyššími pořizovacími náklady. Izolační rukavice pro PPN na nn se vyrábějí z přírodního nebo syntetického latexu, případně jejich směsi. Mezi další ochranné a pracovní pomůcky pracovníků PPN dále patří ruční izolované nářadí, izolační přikrývky, koberce a kryty, elektricky izolující přilby, ochrany zraku a pracovní plošiny pro práce pod napětím. 

Práce na elektrickém zařízení pod napětím nesmí být vykonávána při nepříznivých atmosférických podmínkách, které mohou způsobit snížení izolačních vlastností a snížení viditelnosti a pohybu osob. Pro práci ve venkovním prostředí musí být zohledněny především vnější podmínky jako déšť, hustá mlha, bouřka, čerstvý vítr nebo extrémně nízká teplota. PPN musí být zakázána nebo přerušena v případě blížící se bouřky, čerstvého větru, špatné viditelnosti nebo v případě, že osoby nemohou snadno ovládat nářadí. Pro práci ve vnitřním prostředí platí, že se nemusí brát ohled na podmínky venkovního prostředí za předpokladu, že se zde nevyskytují přepětí přicházející z venkovních sítí a že viditelnost na pracovišti je vyhovující.

Praktická školení osob pracujících metodou PPN zabezpečují v současnosti školicí střediska PPN při ISŠ Sokolnice, SOŠE COP Hluboká n. Vltavou a SOUE Plzeň. Nejdelší tradici v oblasti školení PPN má ISŠ Sokolnice, která se dlouhodobě věnuje dalšímu vzdělávání pracovníků energetických společností a firem z celé České republiky v oblasti prací prováděných pod napětím. Kromě toho spolupracuje na tvorbě související legislativy a norem a aktivně se podílí na tvorbě nových pracovních postupů PPN. Součástí školicího střediska pro PPN je vnitřní polygon pro práce na nízkém i vysokém napětí a venkovní polygon pro školení pracovních postupů na vzdušném vedení vysokého napětí. Činnost školicího střediska SOUE Plzeň byla zahájena v roce 2007 a zaměřuje se především na školení PPN nn na vzdušném holém vedení, izolovaném vedení, práci v kabelových skříních a čištění vnitřních trafostanic mokrou a suchou metodou. Středisko spolupracuje především se skupinou ČEZ. SOŠE COP Hluboká n. Vltavou poskytuje základní a opakovací kurzy pro PPN nn od roku 2012, přičemž hlavními spolupracujícími organizacemi jsou E.ON Servisní, s.r.o., ČEPS, a.s. a ČEZ, a.s. (jaderná elektrárna Temelín). V rámci operačního programu ESF ČR Vzdělávání a konkurenceschopnost škola v současnosti realizuje projekt „Zavádění nových technologií do výuky praktického vyučování v oboru elektro“. Tématy tohoto projektu jsou výuka práce pod napětím, nové způsoby provádění elektrických instalací a ochrany přepětí a příprava výukového filmu PPN nn a vn.

Podle Stanislava Motejzíka, sekretáře Sekce pro PPN při ČSZE, vyžaduje práce pod napětím kromě kvalifikace a dlouholeté praxe i řadu osobních předpokladů – zejména klid, rozvahu, schopnost týmové práce, dokonalou znalost pracovních postupů a svědomitost. K práci pod napětím se proto dostávají jen ti nejlepší elektromontéři.

Ke zpracování článku byly použity studijní materiály ISŠ Sokolnice 

Zdroj: ENERGETIKA 11/2013

Rozhovor s Jaroslavem Bekem, vedoucím útvaru BOZP a životního prostředí ve skupině PRE

Představenstvo ČSZE udělilo v dubnu 2013 Jaroslavu Bekovi medaili profesora Vladimíra Lista za zásluhy v odvětví energetiky. Pan Bek se stal prvním, kdo toto ocenění obdržel za celoživotní angažovanost v oblasti BOZP.

Pane Beku, skupina PRE, která je třetím největším dodavatelem elektřiny v České republice a v současné době zaměstnává téměř 1340 zaměstnanců, vykazuje dlouhodobě velmi nízkou pracovní úrazovost a nulovou smrtelnou pracovní úrazovost. Jakými opatřeními se Vám podařilo tohoto stavu dosáhnout?

Předně je třeba říci, že skupina PRE je tvořena mateřskou společností Pražská energetika, a.s. (PRE) a jejími dceřinými společnostmi PREdistribuce, a.s. a PREměření, a.s. Hlavním předmětem podnikání je distribuce elektřiny na území hlavního města Prahy a města Roztoky u Prahy. Distribuce elektřiny zahrnuje veškeré procesy a činnosti spojené s rozvojem a obnovou síťových aktivit, připojováním zákazníků, provozováním, údržbou a opravami sítě na daném území. PREměření, a.s. se navíc zabývá  výrobou, instalací a opravami elektrických strojů, přístrojů a měřidel. Další dceřinou společností je pak eYello CZ, a.s., která se věnuje leasingu a pronájmu technologických celků.

V loňském roce se ve skupině PRE četnost pracovních úrazů pohybovala kolem 0,6 úrazů na 100 zaměstnanců, celkově pak došlo ve všech našich společnostech k 8 pracovním úrazům s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny. Od roku 2005 se průměrný počet pohyboval mezi jedním až třemi úrazy ročně v každé společnosti. Poslední smrtelný pracovní úraz jsme u nás zaznamenali v roce 2003, což však neznamená, že k němu nemůže někdy v budoucnu opět dojít, taková možnost se nedá vyloučit nikdy. Nemoc z povolání se u nás vyskytla pouze v jednom případě, kdy zaměstnanec trpěl velice vzácnou formou alergie, která se u vstupní lékařské prohlídky nedala odhalit a bohužel se projevila až při jím vykonávané práci.

Analýzu a hodnocení rizik u nás máme zpracovanou pro každou pracovní činnost a to na základě britského standardu BS 8800. Vlastní analýzy zjišťují, které energie (mechanická, tepelná, elektrická atd.) se při hodnocení pracoviště nebo činnosti vyskytují, a za jakých specifických provozních a pracovních podmínek mohou tyto energie ohrozit zaměstnance. Při stanovení míry rizika a stupně ohrožení se vychází z předpokladu, že technická závada nebo nedostatek bránící bezpečnému užívání, je nepřípustný. Takovéto nedostatky je třeba řešit neprodleně a nelze je tolerovat. Vyhledávání a hodnocení rizik pracovní zátěže je pak prováděno v několika krocích: Nejprve jsou stanoveny jednotlivé pracovní obory a činnosti. Pro tyto pracovní činnosti jsou pak vyhledávány rizika a pracovní zátěže a to s využitím přímých metod (pravidelná kontrola zařízení) nebo nepřímých metod (vyhodnocení úrazovosti zaměstnanců). Pokud na základě kombinace pravděpodobnosti vzniku a závažnosti následků vyhodnotíme, že riziko není přijatelné a musí být sníženo, jsou přijata opatření technická, organizační nebo personální. Účinnost přijatých opatření se pak nadále průběžně kontroluje.    

Co se týče školení zaměstnanců z BOZP, klademe značný důraz na vlastní odpovědnost pracovníků. Snažíme se jim vysvětlit, že především oni sami jsou těmi, kteří musí při práci chránit své zdraví a bezpečnost.

Zásadní je pro nás zajištění dostupnosti dokumentů a materiálů souvisejících s BOZP všem zaměstnancům PRE. Na našem intranetu jsou pracovníkům k dispozici veškeré podnikové normy, plán kontrol a auditů, výuková prezentace BOZP nebo elektronická kniha úrazů. Pro všechny typy zařízení v naší distribuční síti máme zpracovanou zvláštní podnikovou normu. Dostupná je také námi vydaná příručka Průvodce elektrikáře – základní příprava na zkoušky a přezkoušení podle vyhl. č. 50/1978 Sb., která obsahuje přehled energetické legislativy, informace o ochranných pracovních prostředcích a ochraně před elektrickým proudem, údaje o revizích, bezpečnostním značení, obsluze a práci na elektrických zařízeních, atd.

Pro naše zaměstnance jako formu určitých benefitů zajišťujeme nadstandardní lékařskou péči – pracovníci u nás zdarma mohou absolvovat například prohlídku zaměřenou na prevenci karcinomu prsu, vyšetření prostaty, prevenci obezity, endokrinologické vyšetření, atd. Skupina PRE se také angažuje v přípravě preventivních kampaní – např. prevence alkoholismu, předcházení stresu na pracovišti, poskytování první pomoci při autonehodách. Produkovali jsme také film „První pomoc při úrazu elektrickým proudem“, jehož promítání je součástí školení elektrikářů.

Pro celý systém BOZP ve skupině PRE a činnost našeho oddělení je velice důležitá podpora vedení, jejich kladný přístup a respekt k naší práci.         


V odvětví energetiky a oblasti bezpečnosti práce se pohybujete již několik desítek let. Mohl byste srovnat, jak se úroveň BOZP a struktura pracovních úrazů v energetice za tu dobu změnila?

Především došlo k obrovskému pokroku v oblasti vývoje technologií. Technologie, které se do distribučních sítí zavádějí v současnosti, jsou mnohem bezpečnější než dříve, svou konstrukcí minimalizují riziko přiblížení osoby k živým částem pod napětím a tím pádem je výrazně sníženo i riziko úrazu elektrickým proudem. Skupina PRE ročně investuje do obnovy technologie distribuční sítě přibližně 1,5 miliardy Kč. V současnosti je zhruba 70% naší distribuční sítě vybaveno novými technologiemi.

Mohu k tomu uvést konkrétní příklad: v minulosti jsme měli ze statistik pracovních úrazů zjištěno, že k největšímu počtu úrazů docházelo při opravách kabelových spojek. Vznikaly úrazy popálením, pohmožděním zad a končetin z důvodu nutné manipulace s těžkými kabelovými spojkami v relativně malém prostoru výkopu nebo poškození pokožky rukou z kontaktu s kabelovou hmotou. Dnes jsou tyto spojky nahrazeny smršťovacími spojkami, jejichž montáž není spojena se zvýšenou fyzickou námahou a tím je minimalizováno dřívější riziko vzniku úrazů.


Velké společnosti v ČR v současné době ve velké míře využívají outsourcingu neboli zajištění části činností včetně těch s vyšší rizikovostí pomocí subdodavatelů. Jakým způsobem ve skupině PRE zajišťujete a kontrolujete, že Vaši subdodavatelé dodržují všechny podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti?

Ve skupině PRE máme stálý okruh zhruba 45 zhotovitelů, se kterými spolupracujeme dlouhodobě na základě pozitivních zkušeností s těmito firmami. Dostat se do tohoto okruhu dodavatelů není zrovna jednoduché. Naše podnikové normy určené zhotovitelům jsou přístupné volně na internetu, ti následně svým podpisem musí stvrdit, že se s nimi seznámili, a zavázat se k jejich dodržování. V případě, že by firma porušila svoje povinnosti k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, okamžitě přistupujeme k rozvázání smlouvy a ukončení spolupráce. V praxi k tomu však dochází pouze výjimečně.

Mezi našimi kmenovými zaměstnanci je přibližně 10 koordinátorů BOZP na staveništi. Každá stavba, na níž pracuje zhotovitel, má přiděleného koordinátora nebo technický dozor investora, který kontroluje, zda zhotovitel plní své povinnosti, organizuje pravidelné kontrolní dny, atd.


Kromě činnosti vedoucího oddělení BOZP ve skupině PRE, jste také dlouholetým členem Rady vlády pro BOZP. Mohl byste nás seznámit s funkcí a postavením tohoto poradního orgánu vlády?

Rada vlády pro BOZP je od roku 2003, kdy došlo k jejímu zřízení, stálým poradním orgánem vlády. Rada má 28 členů, jejím předsedou je ministr práce a sociálních věcí. Dále jsou členy náměstci ministrů dotčených resortů, generální inspektor Státního úřadu inspekce práce, předseda Českého báňského úřadu, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, předsedkyně Českého statistického úřadu, 5 zástupců zaměstnanců, 5 zástupců zaměstnavatelů a také 4 nezávislí odborníci z oblasti BOZP. Naším úkolem je především identifikovat aktuální problémy z oblasti BOZP a na základě toho projednat a doporučit vládě změny v resortních koncepcích BOZP. Kromě toho také navrhujeme vládě priority výzkumu a vývoje v oblasti BOZP a opatření k plnění plánů prevence rizik. Rada vlády se schází čtyřikrát ročně a pracuje prostřednictvím svých stálých výborů pro jednotlivé oblasti (technická bezpečnost, legislativa, vzdělání a výzkum, sociální a zdravotní politika) a tzv. pracovních skupin.  


Co byste zařadil, ať už z pozice vedoucího oddělení bezpečnosti práce nebo člena Rady vlády, mezi aktuálně nejdůležitější otázky, které je v České republice v oblasti BOZP je nutné řešit?

Mezi aktuálně nejvýznamnější bych zařadil především ty oblasti, které jsou stanoveny jako priority v Národním akčním programu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2013 – 2014. Zaprvé je to především dlouhodobě neřešená otázka úrazového pojištění zaměstnanců. V současném systému odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání jsou zaměstnavatelé ze zákona pojištěni pro případ odpovědnosti za způsobenou škodu u dvou vybraných komerčních pojišťoven, Kooperativy, a.s. a České pojišťovny, a.s. Tento stav odporuje pravidlům hospodářské soutěže a v systému navíc nejsou zahrnuty oblasti prevence a rehabilitace. 

V roce 2006 byl přijat zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, který měl změnit dosavadní systém úrazového pojištění tím způsobem, že celá agenda měla být převedena pod Českou správu sociálního zabezpečení. Účinnost zákona však byla opakovaně odložena, naposledy do 1. 1. 2015. Důvodem pro odkládání účinnosti zákona byly především obavy, že ČSSZ nebude schopna kapacitně správu úrazového pojištění zvládnout. V roce 2012 navrhla vláda převést úrazové pojištění plně do komerční sféry a uložila ministerstvu financí zpracovat návrh řešení. V tomto případě by ale stát musel převzít závazky a renty z minulých let ve výši cca 57 miliard Kč na sebe. Návrh se setkal se zásadním odporem připomínkujících míst. V současné době ale ministerstvo financí vyřadilo úrazové pojištění z legislativního plánu pro rok 2013. Tato problematika tedy nadále není uspokojivě vyřešena.

Další významnou oblastí, která je řešena v rámci Národního akčního programu, je otázka zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví u dětí, žáků a studentů. V současné době je tato oblast řešena pouze metodickými pokyny ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, případně speciálními předpisy a nařízeními upravujícími specifickou oblast v rámci zákona o vysokých školách. Nedostatkem metodických pokynů je především to, že nejsou právně závazné. Z toho důvodu je třeba připravit návrh právní úpravy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních při teoretické výuce, praktické výuce a praktické přípravě v mateřských, základních a středních školách, a také u studentů vysokých škol, a to včetně evidence a dokumentace jejich úrazů vzniklých v rámci studia.

Dále bych mezi prioritními otázkami BOZP jmenoval přípravu komplexního systému rehabilitace osob po pracovním úrazu a nemoci z povolání směřující ke zmírnění sociálních a ekonomických důsledků poškození zdraví z práce a ke zpětnému začlenění do pracovního procesu, zajištění financování systému BOZP, vytvoření celoživotního systému vzdělávání specialistů v oblasti bezpečnosti práce, zaměření výzkumu a vývoje v oblasti BOZP nebo přípravu návrhu právní úpravy k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví.

Zdroj: Časopis ENERGETIKA 10/2013


Konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2013


Letošní již XIII. ročník mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci se konal v Ostravě ve dnech 15. – 16. května 2013. Konferenci pořádala Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB - TUO ve spolupráci se Sdružením požárního a bezpečnostního inženýrství a Českou technologickou platformou bezpečnosti průmyslu. Akce se účastnili odborníci z oblasti BOZP z České republiky, Slovenska a Polska. Kromě dvoudenních bloků přednášek s různorodými tématy byl pro účastníky připraven i doprovodný program v podobě workshopů pro studenty a prohlídka národní kulturní památky Dolní oblast Vítkovice.  
Úvodní slovo za organizátory konference přednesli doc. Ivana Bartlová a prof. Pavel Poledňák z VŠB - TU Ostrava. Na jejich vystoupení pak navázal JUDr. Petr Šimerka z Ministerstva práce a sociálních věcí, který se ve své příspěvku zaměřil na význam prevence, výchovy a vzdělávání k BOZP a upozornil účastníky zejména na chystané legislativní změny. Generální inspektor Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) Mgr. Ing. Rudolf Hahn shrnul poznatky z kontrolní činnosti SÚIP v roce 2012, kdy především došlo k nárůstu počtu kontrol i udělených pokut z důvodu nové agendy úřadu – kontroly nelegálního zaměstnávání.

V následujícím souhrnu přinášíme přehled nejzajímavějších příspěvků, které na konferenci zazněly.  

Ing. Otakar Maceček: „Podpora kultury bezpečnosti ve společnosti ČEZ Distribuční služby, s.r.o.“
ČEZ Distribuční služby, s.r.o.

Společnost ČEZ Distribuční služby, s.r.o. (dále jen „ČDS“) patří v rámci skupiny ČEZ do segmentu divize distribuce. Hlavním posláním společnosti je komplexní zajištění služeb v oblasti provozování, odstraňování poruch, údržby a oprav distribuční soustavy.
Kromě standartních prací na distribučním zařízení jsou v ČDS prováděny práce pod napětím na napěťové úrovni 22kV. Nejčastější nebezpečí ve společnosti vznikají zejména při práci na elektrických zařízeních (práce bez napětí, pod napětím, v kabelových kanálech), v souvislosti s plynovými, tlakovými a zdvihacími zařízeními, při práci ve výšce a nad volnou hloubkou, při provozu a obsluze dopravních prostředků a při pohybu po komunikacích a v terénu. 
Kultura bezpečnosti ve skupině ČEZ tvoří nedílnou součást firemní kultury a její principy jsou zakotveny v „Politice bezpečnosti". Systém podpory kultury bezpečnosti v ČDS je pak založen zejména na následujících pilířích:

1.    Řídící dokumentace a standardy – Sjednocený systém řídící dokumentace ČDS vychází z normy OHSAS 18001 – Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dokumentace je zpracována pro všechny rizikové činnosti ve společnosti a řeší problematiku BOZP a hygieny práce včetně odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání nebo havarijní připravenosti. Dokumentace je členěna podle druhů na pravidla, směrnice, pracovní postupy, metodiky a příkazy generálního ředitele. 
2.    Efektivní kontrolní systém - Kontrolní činnost v ČDS vykonávají vedoucí zaměstnanci a zaměstnanci odboru Bezpečnost a ekologie. Kompetence kontrolních pracovníků, četnost a témata kontrol jsou stanovena řídící dokumentací. Evidence kontrol a záznamů je zpracována softwarem WisProW, který dokumentuje kontrolní činnost na pracovišti i v terénu, záznamy o úrazech a prověrkách BOZP nebo kontroly na přítomnost alkoholu v dechu. V minulém roce byly v ČDS provedeny komplexní prověrky na celkem 362 pracovištích a bylo stanoveno 360 opatření. Z toho 288 se týkalo BOZP, 49 požární ochrany a 23 ochrany životního prostředí. V rámci ČDS působí taktéž Komise BOZP, která je tvořena zástupci zaměstnanců a odborového svazu ECHO.

3.    Příručka elektrikáře – Příručka elektrikáře je název speciálního internetového portálu určeného pro 5000 zaměstnanců skupiny ČEZ. Příručka umožňuje nastavení zobrazovaných informací podle zadaného filtru, lze jí rozšiřovat i podle specifik jednotlivých společností či organizačních celků. Uživatel má možnost si vybranou část příručky vytisknout nebo zadat připomínku či otázku k textu. K dispozici je aktualizovaná verze s vyznačenými změnami, která v současnosti čítá 200 stran formátu A4 a 300 testovacích otázek přiřazených k jednotlivým textům a kategoriím.  
4.    Zajištění odborné způsobilosti v oblasti elektro – Základem pro odbornou způsobilost v ČDS je možnost nastavení kvalifikačních požadavků na pracovních místech v personálním informačním systému SAP, ve kterém je možné zobrazit požadované informace pro pracovní zařazení (§, hladiny napětí, druhy prostředí, druhy zařízení, praxe). Těmito parametry a výše uvedenou příručkou je zajištěna teoretická příprava pracovníků samostudiem. Pro specifické oblasti přípravy a výcviku jsou využíváni externí dodavatelé nebo jsou řešeny interně.  
5.    Systém sdílení znalostí a zaznamenávání skoronehod – V ČDS funguje systém sdílení znalostí, kdy zaměstnanci jsou pozitivně motivováni k oznámení potenciálně nebezpečných událostí a závad ohrožujících zdraví osob nebo hrozící škodou na majetku. ČDS každoročně vypisuje soutěž, ve které zaměstnanci s nejzajímavějším podnětem ke zvýšení úrovně bezpečnosti, mohou získat peněžitou nebo věcnou odměnu. Příkladem prospěšnosti této soutěže může být vítězný podnět z loňského roku – po pádu ramene venkovního odpojovače vvn, který mohl způsobit závažná zranění pracovníků nebo hmotnou škodu na zaparkovaných služebních vozidlech, došlo ke změně pořadí pracovních úkonů Údržba nyní před samotným započetím prací provede nejprve kontrolu izolátoru, tmelení a stability. 
Účinnost nastaveného systému řízení bezpečnosti se v ČEZ DS  projevuje v klesající pracovní úrazovosti a neprokázaným porušením požadavků legislativy ze strany společnosti u stávajících úrazů.

JUDr. Ivo Krýsa, LL.M., MUDr. Michaela Krchová: „Odstranění staré ekologické zátěže ve Spolaně, a.s. v Neratovicích“
Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze

V areálu společnosti Spolana, a.s. v Neratovicích probíhaly v letech 2006 – 2010 práce k odstranění staré ekologické zátěže, kterou představovaly objekty zamořené při výrobě pesticidů dioxiny. Hygienická služba jako orgán státní správy se v tomto případě účastnila všech schvalovacích procesů a také prováděla státní zdravotní dozor nad ochranou zdraví zaměstnanců provádějících sanační práce a obyvatel okolní zástavby. 
Sanovány byly dva objekty, které se se používaly od roku 1961 pro výrobu pesticidů až do roku 1968, kdy byla ve Spolaně tato výroba ukončena a objekty opuštěny. Jako vedlejší produkt této technologie vznikaly při výrobě polychlorované dibenzodioxiny, které patří mezi nejtoxičtější synteticky vyráběné látky. Tento dioxin je nerozpustný ve vodě, v půdě se váže na půdní částice a je stabilní k působení kyselin, zásad a tepla. Do lidského organismu se vstřebává všemi cestami, kumuluje se v tukových tkáních a jeho biologický poločas (doba, za kterou se množství látky v organismu sníží na polovinu) je zhruba 7 let. Mezi klinické příznaky otravy patří únava, nervozita, nesnášenlivost chladu, vznik tzv. acne chlorina s hlubokými jizvami na obličeji a genitálu, hepatomegalie (zvětšení jater), zvýšená hladina cholesterolu, atd.

Na základě analýzy rizik byla tehdejším Fondem národního majetku pro sanační práce vybrána nadnárodní firma BDC CZ, a.s., která vlastní jedinečnou technologii na odstranění dioxinů. Obě budovy byly před demolicí obestavěny ochrannými obálkami, ve kterých byl udržován podtlak, aby se zabránilo šíření dioxinů do okolí. Po zakrytí objektů a odtěžení okolní zeminy došlo k samotné dekontaminaci budov. Při demolici byly proti prachu použity rozprašovače vodní mlhy, materiál z bourání byl pak upraven a převezen k dekontaminaci. Plasty a pryže byly po rozmělnění a omytí ošetřeny hexanem a v uzavřených sudech odvezeny na zpracování mimo areál. Ostatní odpady byly dekontaminovány technologií firmy přímo v areálu. Stavební suť, půda, apod. byly zpracovávány technologií tzv. nepřímé termické desorpce (ITD), kdy dochází k dekontaminaci při cca 600 ˚C. Při teplotě 100 ˚C se z odpadu vypaří voda, která vytvoří nosný plyn pro kontaminanty vypařující se při vyšších teplotách, ty jsou následně unášeny do jednotky APS. Kovové odpadní materiály znečištěné chlorovanými uhlovodíky byly dekontaminovány pomocí dvou žíhacích pecí (tzv. technologie MPF), v nichž byl zavedením dusíku vytvořen nosný plyn, s jehož pomocí se kontaminanty odpařily při teplotách cca 700 ˚C a proudem dusíku byly odnášeny do jednotky APS. APS neboli jednotka systému ochrany ovzduší sloužila k zachycení znečišťujících látek v koncentrované podobě, vzduch vyčištěný fyzikálními a chemickými procesy byl poté odváděn komínem do ovzduší. K dalším použitým technologiím patřila zásaditá katalytická destrukce (BCD), která využívá schopnosti NaOH reagovat při teplotách nad jeho tavným bodem (cca 350 ˚C) s atomy chloru vázanými v chlorovaných uhlovodících za vzniku chloridu sodného (kuchyňská sůl) a jednodušších uhlovodíků. Pro předčištění kontaminovaných odpadních vod pak byla použita speciální čistírna odpadních vod. Za účelem zamezení šíření kontaminace z obálky netěsnostmi a při vstupu a výstupu osob byl použit ojedinělý podtlakový systém. Po dokončení sanace objektu byla sanována i vlastní ochranná obálka nad ním vytvořená.

Na projektu pracovalo 130 kmenových zaměstnanců firmy BDC CZ, a.s. a další desítky pracovníků jiných firem. Provoz technologií byl nepřetržitý třísměnný. V oblasti kategorizace prací vyvstal problém, protože nebylo možno splnit požadavky zákona, tzn. nejprve provést měření a pak zařazovat práce do kategorií. Státní zdravotní ústav proto stanovil limity pro dioxiny v pracovním prostředí (PEL = 10 pg.m-3) a limity pro prach s obsahem dioxinů (PEL = 1 mg. m-3). Práce byly rozhodnutím Krajské hygienické stanice zařazeny do 4. nebo 3. kategorie, byl stanoven minimální rozsah a četnost měření škodlivin v pracovním prostředí a lékařské prohlídky zaměstnanců (vstupní, periodické, výstupní a následné). Již v rámci lékařských prohlídek, které byly zaměřeny zvláště na přítomnost dioxinů v krvi, fyzickou zdatnost při nošení celotělových OOPP a hlučnost, bylo vyřazeno ze sanačních prací několik zaměstnanců. Pro všechny OOPP včetně celotělových ochranných obleků byl vydán Výzkumným ústavem bezpečnosti práce certifikát o vhodnosti používání v riziku prachu a dioxinů. Zaměstnanci museli při příchodu i odchodu z pracoviště procházet přes dekontaminační zařízení. Krajská hygienická stanice požadovala také zajištění monitoringu imisí, pracovního prostředí (se zaměřením na prach s obsahem dioxinů) a hluku. 
Závěrem je možno říci, že odstranění ekologické zátěže ve Spolaně Neratovice bylo úspěšné – objekty byly odstraněny a jejich okolí sanováno. Požadavky orgánu ochrany veřejného zdraví na zajištění ochrany zdraví zaměstnanců i okolního obyvatelstva byly ze strany provádějící firmy splněny.

Ing. Viktor Kempa: „Strategie EU v BOZP na léta 2013 – 2020: Čekání na Godota?“
European Trade Union Institute 

Rok 2013 s sebou přinesl velmi negativní signál pro evropskou politiku BOZP. V prosinci loňského roku totiž skončila platná strategie EU v oblasti BOZP na léta 2007–2012, aniž by ze strany Evropské komise bylo uvedeno datum přijetí nové strategie. Tato situace trvala až do konce května 2013, kdy Evropská komise zahájila tříměsíční veřejnou konzultaci, aby se seznámila s názory veřejnosti v návaznosti na výsledky hodnocení Evropské strategie v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2007–2012. 
Plánování politik BOZP v Evropských Společenstvích sahá více než 30 let do minulosti. Evropská komise přijala svůj první akční program BOZP v roce 1978. Od té doby každých 5 let vyhlašovala soubor priorit s cílem položit základ pro společnou legislativu prostřednictvím těchto programů, od roku 2002 přejmenovaných na strategie. Zatímco akční programy často skutečně vedly k určeným cílům a stanovovaly seznam praktických činností pro Evropská společenství, strategie přinesly nový trend směřující spíše k popisu situace a nedávaly velký prostor skutečným úkolům a aktivnímu budování politik BOZP. Poslední strategie na léta 2007–2012 stanovila jeden konkrétní cíl: snížit počet pracovních úrazů a nemocí z povolání o 25%. Tento cíl však nebyl podložen skutečnou analýzou trendů v pracovní úrazovosti, navíc opomenuta byla oblast ochrany zdraví při práci.

Ačkoliv základní práce na nové strategii byly zahájeny bez průtahů, došlo na konci roku 2011 ke změně postoje Komise a ta začala pokládat otázky, zda je vůbec nutná strategie pro BOZP v situaci, kdy se celá Evropská unie potýká s ekonomickou krizí, a zda by místo snahy o zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců nebylo vhodnější snižovat „byrokratickou zátěž“ firem vyplývající ze současné legislativy. V období krize dochází většinou k optickému snížení počtu pracovních úrazů, který je ale dán spíše tím, že dochází k úbytku pracovních míst. Krizí jsou také jako první nejvíce zasaženy nejrizikovější odvětví vykazující nejvyšší úrazovost, např. stavebnictví. Proto se může na první pohled zdát, že úroveň BOZP se v době krize zlepšuje. Opak je však pravdou. Omezení investic na zvýšení bezpečnosti a nové technologie, slabší pozice zaměstnanců, navýšení pracovní zátěže, stres – to všechno jsou faktory, které v období hospodářské recese vedou ke zhoršování pracovních podmínek zaměstnanců.

Potřebu účinné strategie a updatování legislativní úpravy BOZP v souladu s novými poznatky prokázal například i nedávný průzkum Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci se sídlem v Bilbau, který byl proveden na základě telefonického šetření u společností s více než 10 zaměstnanci. Dotazováním manažerů a zástupců zaměstnanců pro oblast BOZP bylo zjištěno, že hlavním motorem k preventivní činnosti je u 90 % podniků existence legislativy. K dalším uváděným motivačním faktorům pak patřily požadavky zaměstnanců nebo jejich zástupců a obavy z vysoké absence. Mnohem menší roli pak hrály ekonomické důvody, provozní faktory i obavy z kontrol ze strany inspektorátů práce.
Nyní tedy Komise konečně odstartovala veřejnou konzultaci - další fázi pro přípravu strategie EU pro BOZP. Evropská veřejnost se může k dané problematice vyjádřit prostřednictvím webové stránky Komise do 26. srpna 2013. Příspěvky jsou vítány zejména od zástupců veřejných orgánů členských států, organizací zastupujících zaměstnance i zaměstnavatele a od zainteresovaných subjektů a odborníků, kteří se bezpečností a ochranou zdraví při práci zabývají. Konzultace se však může zúčastnit každý občan EU.

Evropská odborová konfederace stejně tak jako Evropský odborový institut zaslali svá vyjádření podporující stanoviska přijatá v rámci odborové kampaně za novou strategii ihned po vyhlášení veřejné konzultace. Obě organizace zároveň vyjádřily přesvědčení, že předmětná konzultace nebude sloužit jen jako procedura k oddálení přijetí strategie, ale naopak posílí pozici BOZP na úrovni Evropské unie, v jejích jednotlivých politikách i v členských zemích EU.


Redakčně zpracovala: Ing. Jana Malá, ČSZE

Zdroj: ENERGETIKA 8-9/2013



Polygon skupiny PRE


Skupina PRE provozuje od roku 1995 unikátní cvičné a výukové zařízení pro práce pod napětím, tzv. Polygon. Z původních prostor v Novovysočanské ulici v Praze 9 se Polygon v roce 2008 z organizačních důvodů přestěhoval na novou adresu do objektu rozvodny v Malešicích na Praze 10. Výukovým prostorem pro obsluhu a údržbu zařízení VN i NN používaného v pražské rozvodné síti nás provedl Jaroslav Bek spolu s panem Zdeňkem Hejzlarem, školícím technikem.

„Počátky našeho výukového střediska sahají do 90. let, kdy firma Siemens jako dodavatel kompaktních rozvaděčů potřebovala prostory pro školení a prezentaci svých zařízení“, vysvětluje pan Hejzlar. Polygon je primárně určen pro nové a stávající zaměstnance skupiny PRE. Příležitostně ho však pro školení svých zaměstnanců využívají i jiné energetické společnosti, např. ČEZ. Pokud to kapacita Polygonu dovolí, probíhají zde i exkurze a kratší kurzy pořádané pro studenty středních škol s elektrotechnickým zaměřením. Studenti tak mají jedinečnou možnost v praxi si vyzkoušet práci elektrikáře „nanečisto“ od vypsání B příkazu až po samotnou obsluhu elektrického zařízení.

Polygon je unikátní v tom, že jsou zde na jednom místě rozvaděče všech typů, od starších kobek 22 kV, které se stále v pražské distribuční síti vyskytují, až po moderní rozvaděče a zařízení nízkého napětí, se kterými se zaměstnanci setkávají u koncových zákazníků. „Provozní zaměstnanci PRE musí být vyškoleni z obsluhy všech typů zařízení, které máme v distribuční síti. Rozvaděče jsou sice v principu stejné, ale liší se mechanismem obsluhy a manipulace. Také proto máme pro každý typ vypracovanou zvláštní podnikovou normu, která je také na Polygonu u konkrétního zařízení k dispozici. Zaměstnanci si mohou vyzkoušet fáze vypnutí a zapnutí, uzemnění a odzkoušení všech typů rozvaděčů.“, doplňuje pan Bek. Výhodou je také to, že sběrny lze oživit nízkým bezpečným napětím a reálně simulovat obsluhu včetně signalizace chybného postupu.

Nově přijatý zaměstnanec – elektrikář stráví po nástupu do pracovního poměru až 3 měsíce školením na Polygonu. Během této doby si vyzkouší manipulace se všemi typy zařízení rozvodné sítě. Než je připuštěn k samostatné práci, trvá to jeden až dva roky, do té doby jezdí s dalšími dvěma elektrikáři jako mechanik. Opakované školení na Polygonu musí každý rok absolvovat i vedoucí zaměstnanci, kteří se pohybují v distribuci, a to zejména z toho důvodu, že během roku nemusí přijít do styku se všemi typy rozvaděčů. Během opakovaného školení si tak mohou obnovit získané znalosti, případně se seznámit s obsluhou nového typu. Polygon se totiž průběžně doplňuje novými typy zařízení tak, jak jsou postupně instalovány do rozvodné sítě. Využijí ho i elektromontéři, kteří se zrovna neškolí, ale potřebují si vyzkoušet přesný postup opravy konkrétního rozvaděče, než přistoupí k opravě v reálu.

Závěrem je třeba položit otázku, zda se vliv školení zaměstnanců na Polygonu pozitivně projevuje v poklesu počtu pracovních úrazů elektrickým proudem. Jaroslav Bek k tomu dodává: „Naštěstí mohu konstatovat, že se ve skupině PRE pracovní úrazy elektrickým proudem objevují už jen ojediněle, jde zhruba o jeden případ ročně. Jednou z posledních činností, při kterých se u nás úrazy elektrickým proudem výjimečně stávají, je vytahování nožových pojistek z rozvodných skříní u našich zákazníků, kdy může elektrikář zavadit o vedlejší fázi a „vytáhnout“ elektrický oblouk s následným popálením paže. Prevencí proti vzniku těchto úrazů je používání rukávu pro vytahování pojistek, který chrání paži před účinky případného elektrického oblouku.  I tyto manipulace si lze na Polygonu vyzkoušet.“

Zdroj: ENERGETIKA 7/2013

Účastníci semináře BOZP pořádaného ČSZE navštívili v dubnu jadernou elektrárnu Dukovany

Český svaz zaměstnavatelů v energetice pořádá pravidelné vzdělávací semináře pracovníků útvarů BOZP pro členské i nečlenské organizace z odvětví energetiky. Po krátké přestávce, ke které došlo v souvislosti se zrušením Laboratoře bezpečnosti práce na konci roku 2011, bylo pořádání seminářů v minulém roce opět obnoveno. Letošní jarní seminář se konal ve dnech 15. – 17. dubna 2013 na Vysočině v hotelu Opera v Jaroměřicích nad Rokytnou. Jak už se stalo v minulých letech zvykem, i letos byl seminář spojen s exkurzí – tentokrát do nedaleké jaderné elektrárny Dukovany. Kromě získávání nových poznatků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci především z legislativní oblasti, spatřují účastníci jako pozitivum seminářů zejména to, že mají příležitost se potkat s kolegy z ostatních energetických společností z celé České republiky i Slovenska, vyměnit si zkušenosti a vzájemně se neformální cestou informovat o vzniklých úrazech, závadách a problémech, které musí řešit na svých pracovištích.    

Letošního semináře se zúčastnilo více než 40 zaměstnanců útvarů BOZP ze společností ČEZ, a.s., ČEZ energetické produkty, s.r.o., UNITED ENERGY, a.s., ORGREZ, a.s., Teplárna Písek, ČEZ Teplárenská, a.s., Teplárna Trmice, ČEPS, a.s., Elektrárny Opatovice, a.s., PRE, a.s., ČEZ Distribuční služby s.r.o., E.ON Česká republika, s.r.o. a Elektrárna Chvaletice, a.s. Přítomni byli i zástupci z Českého odborového svazu energetiků a odborového svazu ECHO.

První den semináře byl zahájen exkurzí do jaderné elektrárny Dukovany (EDU), kde byly nejprve na programu přednášky v kinosále informačního centra. Petr Velebil z útvaru havarijní připravenosti seznámil přítomné s přednáškou na téma jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti jaderné elektrárny. Ing. Michal Kleinhampl z útvaru BOZP EDU poté navázal se svým příspěvkem o systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve skupině ČEZ. Blok přednášek zakončil Juraj Kramara ze slovenské pobočky společnosti DET NORSKE VERITAS s.r.o. s tématem zlepšování bezpečnosti s využitím systémového přístupu pod hlavičkou ISRS (International Safety Rating System). Poté se účastníci přesunuli přes fyzickou kontrolu do objektu elektrárny, odkud byli autobusem odvezeni na exkurzi do meziskladu vyhořelého paliva. Zde od průvodkyně vyslechli výklad o historii výstavby meziskladu a technologii ukládání vyhořelého paliva z reaktoru. Po prohlídce skladu následoval návrat do informačního centra a jeho prohlídka, zájemci mohli využít i trenažér informačního centra.

Pan Jaroslav Bek, vedoucí útvaru BOZP PRE, a.s. a člen Rady vlády pro BOZP, na semináři přednesl příspěvek o legislativních změnách v oblasti BOZP a připravovaných návrzích právních předpisů. Hlavním tématem, kterému se pan Bek věnoval, bylo vydání prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, která vstoupila v účinnost k 3. 4. 2013. Tato vyhláška spolu se zákonem č. 373/2013 Sb. o specifických zdravotních službách a dalšími navazujícími právními předpisy stanovuje základní požadavky na zajištění pracovnělékařských služeb zaměstnavatelem. V této souvislosti bylo upozorněno na změnu terminologie, kdy se dříve užívaný pojem závodní preventivní péče nahrazuje termínem pracovnělékařské služby. Vyhláška č. 79/2013 Sb. dále mění periodicitu prohlídek podle kategorie vykonávané práce a určuje minimální čas potřebný k zajištění pracovnělékařské prohlídky. Kromě této problematiky seznámil pan Bek účastníky semináře s aktuálním vývojem v oblasti úrazového pojištění zaměstnanců v souvislosti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku k 1. 1. 2014, s návrhem novely vyhlášky č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice, s návrhem novely NV č. 201/2010 Sb. o evidenci a zasílání záznamů o úrazu a vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií.

Po panu Bekovi vystoupil Ing. Jan Šobora, inspektor se zaměřením na elektrická vyhrazená technická zařízení z Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj. V první části Ing. Šobora hovořil o obsluze a práci na elektrických zařízeních, poté se věnoval vývoji pracovní úrazovosti v souvislosti se zásahem elektrickým proudem. Podle statistik dlouhodobě klesá celkový počet smrtelných pracovních úrazů i smrtelných pracovních úrazů elektrickým proudem (v roce 2012 však zaznamenal mírný nárůst oproti roku 2011). Úrazy způsobené vysokým napětím poklesly za posledních 20 let ze 78 případů v roce 1993 až na 9 případů v roce 2012. Naproti tomu se od roku 2009 zvyšuje počet úrazů na nízkém napětí. Ze souhrnných statistik z let 1993 – 2012 dále vyplývá několik zajímavých poznatků – nejčastěji dochází ke smrtelnému úrazu elektrickým proudem dopoledne mezi 9. a 11. hodinou, nejfrekventovanějšími dny jsou úterý a čtvrtek a největší pravděpodobnost vzniku smrtelných úrazů je v měsících červenci a srpnu. Nejohroženější věkovou skupinou jsou pracovníci mezi 41 a 50 lety následováni zaměstnanci mezi 21 a 30 lety.

Seminář byl zakončen výměnou informací mezi účastníky o závažných a smrtelných pracovních úrazech subdodavatelů a zaměstnanců jednotlivých společností včetně nápravných opatření, která byla v organizacích přijata proti opakování těchto událostí.


Mezinárodní fórum Management BOZP v 21. století přineslo poznatky z oblasti psychosociálních rizik na pracovišti

Český svaz zaměstnavatelů v energetice patří mezi aktivní členy Mezinárodní asociace pro sociální bezpečnost (ISSA) – Sekce Elektřina. V roce 2012 ČSZE v Praze zorganizoval ve spolupráci s ISSA mezinárodní konferenci na téma „Elektřina, bezpečnost a zdraví“ za účasti výkonného ředitele ISSA – sekce Elektřina pana Olafa Petermanna. Konference se zúčastnila řada odborníků z oblasti bezpečnosti práce z členských organizací ČSZE i ze zahraničí.

V dubnu tohoto roku se zástupci ČSZE zúčastnili mezinárodního fóra Management BOZP v 21. století, kterou pořádala ISSA ve spolupráci s Obchodní komorou Lucemburska a Evropskou komisí v Lucemburku. Mezinárodního fóra se účastnili odborníci na oblast BOZP v celého světa, přítomni byli účastníci z Nového Zélandu, Korejské republiky, Peru, Spojeného království, Německa a mnoha dalších států. Příspěvek o úrazovosti mládeže a systému prevence rizik u mladé generace v České republice přednesli i zástupci ČSZE a zároveň představili činnost Svazu jako takového.

V úvodní části fóra účastníky přivítali ministr zdravotnictví a sociální bezpečnosti Mars di Bartolomeo, ministr práce, zaměstnanosti a migrace Nicolas Schmit, zástupce Evropské komise Jorge Costa-David a pochopitelně také výkonný ředitel Sekce elekřina Olaf Petermann.

Mezinárodní fórum se v přednáškách a diskusních kulatých stolech dotýkalo zejména tématu psycho-sociálních rizik na pracovišti, stresu v práci, kultury bezpečnosti a nových výzev, kterým musí oblast managementu BOZP v 21. století čelit. Mezi ty patří například nové technologie a jejich vliv na pracovní a osobní život lidí nebo multikulturní prostředí mezinárodních společností.

Jeden z nejzajímavějších příspěvků přednesl Gijs van Houten z organizace Eurofound, která se zabývá monitorováním a zlepšováním životních a pracovních podmínek v Evropě. Jeho přednáška „Psychická a psycho-sociální rizika na pracovišti“ vycházela ze závěrů 5. Evropského výzkumu pracovních podmínek. Výzkum probíhal v pěti vlnách v letech 1991, 1995, 2000, 2005 a 2010, v jeho rámci bylo uskutečněno více než 43 000 rozhovorů v 34 zemích (převážně EU). Sady otázek používané při průzkumu byly přeloženy do jazyků všech skupin respondentů. Výzkum posuzoval širokou škálu aspektů pracovních podmínek – pracovní dobu, demografický aspekt, psychické a psychosociální faktory, náplň práce a školení, rovnováhu mezi osobním a pracovním životem, uspokojení z práce, atd.

Z výsledků výzkumu vyplývá řada podnětných skutečností. Mezi nejčastější expozice fyzikálním rizikům, které respondenti v rozhovorech uváděli, patří opakující se pohyby rukou a paží (přes 60% respondentů), unavující nebo bolestivá pozice (přes 40%), zvedání břemen (přes 30%) a hluk (30%). U prvních dvou jmenovaných rizik (pohyby rukou, pozice) také došlo k nárůstu expozice oproti průzkumu z roku 2005. Naopak pokleslo vystavení pracovníků hluku, vibracím, vysokým teplotám, prachu a kouři a zvedání těžkých břemen.

Pracovníci se podle výzkumu cítí být v práci pod velkým časovým tlakem – 62% odpovědělo, že práci musí zvládnout ve velmi krátkých termínech, a 59% dokonce uvedlo, že po většinu času pracují ve velké rychlosti. Největší emocionální zatížení z práce pociťují zaměstnanci ve zdravotnictví, školství, veřejné správě, finančním sektoru a dopravě. Výzkum se zaměřil také na vnímání vlastní autonomie při práci zaměstnanci, tzn. možnost a schopnost určovat si pořadí úkolů, tempo práce a způsob práce. 53% zaměstnanců se domnívá, že autonomii v těchto ohledech při práci má, míra autonomie stoupá s věkem pracovníků. S nepřátelským sociálním chováním se nejčastěji setkávají zaměstnanci ve zdravotnictví, dopravě, veřejné správě a školství.

Za nedostatečně informované o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se považují nejvíce zaměstnanci pracující bez pracovní smlouvy (cca 19%), pomocní nekvalifikovaní pracovníci (cca 16%) a zaměstnanci zaměstnaní agenturami práce či na dobu určitou (cca 14%). Naopak méně než 10% samostatně výdělečně činných osob a zaměstnanců s poměrem na dobu určitou si myslí, že nemají dostatek informací o BOZP. Pracovní neschopnost v trvání alespoň 1 dne v důsledku pracovního úrazu postihla podle průzkumu nejvíce řemeslníky a opraváře (12%), operátory a obsluhy strojů (10,5%), pomocné a nekvalifikované pracovníky (10%) a pracovníky v zemědělství (10,5%). Nejméně pracovních úrazů zaznamenali pracovníci ve službách a prodeji a manažeři.

Ze závěrů výzkumu organizace Eurofound vyplývá, že expozice fyzikálním rizikům na pracovišti se výrazně nezměnila od doby konání prvního průzkumu v roce 1991. Psychosociální rizika na pracovišti s negativním dopadem na zdraví a pohodu zaměstnanců zahrnují především vysokou náročnost práce, emocionální zatížení, nedostatek autonomie při práci, konflikty a nepřátelské sociální vztahy na pracovišti a nejistotu v souvislosti s možnou ztrátou zaměstnání. Projevujícím se trendem je skutečnost, že psychosociální rizika na pracovišti mají tendenci vyskytovat se současně se zatížením fyzikálními faktory, což přináší zvýšené negativní dopady na zdraví a duševní pohodu zaměstnanců.

Na přednášku Gijs van Houtena navázal Dr. Holger Pffaf, profesor z univerzity v Kolíně nad Rýnem. Ve svém příspěvku z oblasti pracovního stresu a psychosociálních rizik uvedl, že v poslední době je zřetelný pokles počtu infekčních chorob u pacientů a naopak nárůst degenerativních onemocnění způsobených nevhodným životním stylem, škodlivým chováním a zhoršenými pracovními i životními podmínkami. Psychosociální stres podle prof. Pffafa způsobují pracovníkům v největší míře časový tlak při práci, vysoká míra odpovědnosti a celkové pracovní přetížení.  Zřetelný je podle něj také posun od přenosných infekčních chorob (AIDS, malárie, respirační onemocnění) jako hlavní příčiny úmrtí světové populace k úrazům a nepřenosným onemocněním jako jsou kardiovaskulární choroby a rakovina. Ze statistik příčin odchodů do předčasného důchodu u žen v Německu vyplývá, že došlo od roku 1995 k prudkému poklesu chorob pohybového aparátu jako hlavní příčiny odhodu žen do penze, ale naopak k nárůstu psychických poruch, které jsou nyní v tomto žebříčku na prvním místě.

Profesor Pffaf v závěru své přednášky přirovnal zdraví člověka k hradu se třemi obrannými valy, kterými jsou biologická, psychologická a sociální ochrana. Psychologické a sociální otázky jsou důležitými faktory celkového zdraví a musí se stát nedělitelnou součástí systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.  

Zdroj: ENERGETIKA 6/2013

KONFERENCE DEKONTAM 2013

Mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva: DEKONTAM 2013 se konala ve dnech 29. – 30. ledna 2013 v prostorách Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Již 12. ročník této akce organizovala Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB – TUO (FBI) ve spolupráci se Sdružením požárního a bezpečnostního inženýrství (SPBI), Generálním ředitelství HZS ČR a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Konference přinesla ve dvou blocích Ochrana obyvatelstva a Ochrana kritické infrastruktury řadu podnětných přednášek od předních odborníků na problematiku ochrany obyvatelstva, ochrany kritické infrastruktury a krizového řízení. Kromě mnoha přednášek z České republiky byly prezentovány i příspěvky expertů z několika slovenských univerzit a ze Srbska.

DEKONTAM je první konferencí pořádanou v letošním roce SPBI a FBI. Následovat budou konference Požární bezpečnost stavebních objektů v termínu 25. dubna 2013 a Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, která se uskuteční ve dnech 15. – 16. května 2013. Místem konání obou akcí bude opět Ostrava. V tomto článku Vám přinášíme výběr z nejzajímavějších příspěvků letošního ročníku DEKONTAM s dosahem do odvětví energetiky a teplárenství.  

V úvodním vystoupení shrnul brigádní generál Ing. Miloš Svoboda z Generálního ředitelství HZS ČR nejvýznamnější události roku 2012 z pohledu hasičských záchranných sborů. Především připomněl loňské změny v legislativní oblasti – novelu zákona o krizovém řízení, malou novelu horního zákona a také podíl HZS na tvorbě státní energetické koncepce a zajištění energetické bezpečnosti ČR. K oblasti vzdělávání poznamenal, že se po dlouhém období podařilo navrátit do povinných školních osnov problematiku ochrany člověka proti běžným rizikům a při mimořádných událostech. Na závěr informoval, že oblast bezpečnosti, krizového řízení a ochrany kritické infrastruktury byla zahrnuta mezi 6 národních priorit výzkumu a vývoje. 

Výběr z příspěvků DEKONTAM 2013 (redakčně upraveno a zkráceno): 


Ing. Petr Ošlejšek, Ph.D. a kol.: „PLYN 2012“
(HZS Olomouckého kraje, Statutární město Olomouc, RWE Distribuční služby, s.r.o.)


Pod názvem PLYN 2012 se skrývá společné cvičení složek IZS, orgánů krizového řízení města Olomouc a společnosti RWE Distribuční služby, s.r.o. Toto cvičení proběhlo v září 2012 na území města Olomouc. Na přípravě celé akce se podíleli příslušníci HZS Olomouckého kraje, zaměstnanci Magistrátu statutárního města Olomouc a zaměstnanci společnosti RWE Distribuční služby, s.r.o.

Hlavním účelem cvičení bylo vyzkoušení modelové situace omezení dodávky plynu do části města zapříčené požárem na vysokotlaké regulační stanici plynu. Námět pro cvičení byl zvolen s ohledem na historickou zkušenost, kdy v minulých letech došlo na území ČR k několika mimořádným událostem spojeným s výpadkem dodávek plynu.  Základním předpokladem modelové situace byla iniciace unikajícího plynu v regulační stanici plynu na ulici Lipenská v Olomouci a to v době, kdy probíhala rekonstrukce plynovodního řádu v blízké lokalitě. Z důvodu uhašení požáru bylo nutné uzavřít vysokotlakou část plynovodu a kvůli probíhajícím opravám nebylo možné zajistit zásobování plynem v pěti městských částech Olomouce, přičemž dodávka plynu byla přerušena pro přibližně 3 300 zákazníků včetně několika velkoodběratelů plynu a sociálních a zdravotnických zařízení. Vznik mimořádné události nastal na začátku zimního období při teplotách 0 st.C až -3 st. C. Zaměstnanci společnosti RWE distribuční služby, s.r.o. odhadovaly obnovení dodávek plynu pro odběratele ze středotlaké sítě do 24 hodin a nízkotlaké sítě do 48 hodin. Vzhledem k závažnosti této události byl požádán primátor města Olomouc o koordinaci záchranných prací a zároveň svolal svůj krizový štáb. Provozovatel distribuční soustavy vyhlásil stav nouze v plynárenství dle § 54 energetického zákona.

Součástí samotného cvičení bylo taktické cvičení jednotek požární ochrany a cvičení štábů. Úkolem taktického cvičení bylo prověřit schopnost jednotek požární ochrany k zásahu na místě a jejich součinnost s pracovníky RWE Distribuční služby s.r.o. Bylo nutné provést průzkum místa zásahu, vytyčit nebezpečnou zónu, nasadit proud pro ochlazování okolí a provést evakuaci osob z přilehlého domu. Do akce se zapojila i Policie ČR, která zajistila částečné uzavření frekventované komunikace a řízení dopravy. Druhá část cvičení probíhala ve smyslu cvičení štábů. Byl svolán štáb HZS a operační skupina HZS, která zajišťovala zprovoznění pracoviště pro činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu města. Toto pracoviště bylo zprovozněno na požární stanici v Olomouci. Technickou stránku obnovy dodávky plynu řešila havarijní komise RWE Distribuční služby s.r.o. 

Krizový štáb rozhodl, že prioritními opatřeními bude obnovení dodávek plynu a zajištění nouzového přežití pro klienty zařízení sociálních služeb a školy. Při obnově dodávek plynu bylo nutné z bezpečnostních důvodů zajistit uzavření všech uzávěrů plynu u odběratelů ještě před napuštěním potrubí. V tomto směru vyvstal problém s nepřístupností některých hlavních uzávěrů. V případě, že se nepodaří kontaktovat odběratele a zpřístupnit uzávěr plynu, je nutné násilně vstoupit do objektu a uzavřít uzávěr nebo zajistit přerušení potrubí, např. obnažením potrubí a mechanickým přerušením. RWE Distribuční služby s.r.o. vyžadovala v tomto ohledu součinnost s krizovým štábem, zejména v oblasti informování obyvatel, vyhledávání kontaktů na zákazníky a případné zajištění násilného vstupu do objektů za účelem uzavření hlavního uzávěru. Jedním z úkolů krizového štábu bylo i nalézt právní cestu a stanovit podmínky, za kterých lze vstoupit do objektu a uzavřít plyn. Dále stálá pracovní skupina krizového štábu řešila zajištění podmínek pro nouzové přežití osob v sociálních zařízeních, jejich přesun nebo nouzové zásobování teplem. Ředitelé jednotlivých zařízení byli kontaktování a byly zjišťovány jejich požadavky a možnosti nouzového přežití klientů.

Cvičení potvrdilo připravenost HZS Olomouckého kraje na řešení obdobných mimořádných situací a vzájemnou koordinovanost se Statutárním městem Olomouc a provozovatelem distribuční soustavy. 

Ing. Bc. Miroslav Valta, Dr. Ing. Jana Maturová: „Boom bioplynových stanic v konsekvenci ochrany obyvatelstva“
(PYROKONTROL trading & consulting, www.pyrokontrol.cz )

Evropská unie přijala závazek zvýšit do roku 2020 podíl energie z obnovitelných zdrojů (OZE) na 20 % konečné spotřeby energie, přičemž podíl energie z OZE v dopravě by měl dosáhnout 10 %. V České republice bylo v letech 2011 a 2012 instalováno přibližně 140 nových bioplynových jednotek. Národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie (NREAP) počítal pro rok 2011 s výkonem 147 megawattů, ve skutečnosti byl tento plán překročen asi o sto megawattů. Bezpečnost provozu bioplynových stanic musí být posuzována zejména z hlediska ohrožení obyvatel výbuchem produkovaného bioplynu. Prohlášení o shodě, které posuzuje celý provoz bioplynové stanice jako jeden výrobek, bývá často vydáváno se záměrem vyhnout se plnění některých právních požadavků kladených na dodavatele, potažmo provozovatele technologického zařízení.

V červnu 2011 došlo následkem úderu blesku k požáru a výbuchu horního dílu fermentoru bioplynové stanice v Malšicích. Nehoda se obešla bez zranění jen díky náhodě, neboť čtyři zaměstnanci montážní firmy asi 10 minut před úderem blesku opustili pracoviště fermentoru. Přes ČR přecházela v inkriminovaný den ve večerních hodinách zvlněná studená fronta. Teplota vzduchu během hodiny klesla z přibližně 27 °C na 18 °C. V okolí obce Malšice bylo podle ČHMÚ zaznamenáno asi deset záporných blesků do země s vrcholovou hodnotou do 18 kA. V důsledku požáru a účinků bleskového proudu došlo k poškození střešního pláště a jímací plachty, vynášecí hlavice na dřevěném sloupu, strojního a elektronického vybavení bioplynové stanice. Kromě toho bylo utrženo horní uzavírací víko plastové přečerpávací nádrže a následně vyvrženo do vzdálenosti šesti metrů od nádrže. 

Příčinou vzniku požáru byl úder blesku. Na místě nehody byly zjištěny příznaky působení atmosférického výboje na ocelové hlavici, která byla umístěna na horním konci dřevěného sloupu vynášejícího střešní plášť fermentoru a na které se nacházely známky tavení nerezové oceli. Šetření příčiny vzniku požáru bylo soustředěno na způsob provedení hromosvodní ochrany. Na ochranu bioplynové stanice byl aplikován tzv. aktivní jímač ESE podle projektové dokumentace zpracované dle francouzské národní normy NF C 17-102 a dále souboru platných českých technických norem ČSN EN 62305-1 až 4, které jsou spolu vzájemně v rozporu. Obecně platí, že na území České republiky je nutné v projekční i realizační fázi postupovat podle platné legislativy ČR. V této souvislosti lze konstatovat, že francouzská národní norma NF C 17-102 podle vyjádření Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví je na území ČR neplatná. K nehodě bioplynové stanice došlo ve fázi dokončovacích prací. Výsledek nesprávného návrhu ochrany před bleskem podle NF C 17-102 je ten, že blesk udeřil do horního dílu fermentoru, který byl vzdálen jen 26,05 m od jímače ESE. Přitom ochranný poloměr (ochranný prostor) daného jímače ESE byl Rp = 62 m. V době nehody výroba bioplynu činila jen zlomek svého špičkového výkonu. Rozsah a následky mimořádné události při plné kapacitě výkonu by byly nesrovnatelně závažnější.

Problém tkví ve snaze provozovatelů bioplynových stanic vyhnout se požadavku uvedenému v odstavci 5), přílohy č. 2, vyhlášky č. 73/2010 Sb., který stanoví, že zařízení třídy I. lze uvést do provozu jen na základě odborného a závazného stanoviska organizace státního odborného dozoru. Touto organizací je Technická Inspekce České Republiky - TIČR. Onou „fintou“ k obejití tohoto požadavku je odstavec 7), přílohy č. 2, vyhlášky č. 73/2010 Sb., který stanoví doslova: „Splnění požadavků bezpečnosti se považuje za splněné u výrobků, které jsou výrobky stanovenými k posuzování shody podle jiného právního předpisu.“ Jinými právními předpisy jsou např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí, nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení. 

​​Výchozí revize revizním technikem u výše uvedeného případu nehody musela být provedena nedostatečně nebo pouze formálně, neboť ochrana před atmosférickou elektřinou nebyla provedena podle u nás platných ČSN EN 62305-1 až 4, které jsou v rozporu s francouzskou národní normou NF C 17-102. Nicméně pokud by byl aktivní hromosvod proveden i podle francouzské normy správně, zásah blesku by neměl takové účinky. Podle vyjádření Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) se sídlem v Opavě nebylo mezi lety 2000 až 2012 odebráno osvědčení/oprávnění žádnému reviznímu technikovi v oboru vyhrazených technických zařízení. Odnětí je podle SÚIP možné pouze ve vazbě na nedodržení ustanovení § 33 odst. 1 písm. c) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, kde se uvádí, že právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku vyhrazených technických zařízení tím, že nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole. Tím je myšleno odstranění nedostatků zjištěných při kontrole činnosti revizního technika. Tato kontrola zahrnuje vlastní provedení revizní činnosti, zpracování revizních zpráv a v neposlední řadě dodržování předpisů souvisejících s touto činností. Zatím nedošlo ze strany revizních techniků k nedodržení tohoto ustanovení, a proto zatím nebyla využita tato pravomoc k odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru.

Závěrem je tedy možné říct, že systém kontroly činnosti revizních techniků není příliš efektivní a nedokáže zabránit formálním prováděním revizí, které ve svém důsledku mohou znamenat u zařízení typu bioplynových stanic veřejné ohrožení pro obyvatelstvo z okolí.   

Ing. Vlastimil Sýkora, CSc., Ing. Čestmír Hylák: „Ochranné masky - chrání nebo nechrání, popř. proč?“
(MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč)


Na základě subjektivních výsledků bylo v období 2008 – 2012 provedeno objektivní hodnocení ochranných masek, přičemž rozhodujícím parametrem pro tato měření byla těsnost ochranné masky (stanovena na základě průniku hexafluoridu sírového SF6 do vnitřního prostoru masky). Hodnocení se zúčastnilo 74 osob a bylo odzkoušeno 18 masek, 5 českých (masky CM-3, CM-4, CM-5, CM-6 a OM-90) a 13 zahraničních (PROMASK, M-98, SARI - Scott; VISION - Protector, nyní též fy Scott; VENUS-1 - fy Kasco; 3S, ULTRA ELITE, ADVANTAGE - MSA-AUER; PANORAMA NOVA RA, FPS 7000 - Dräger; SR-200 - Sundström; 6000 - 3M; 5400 - North). 

​​Soubor pokusných osob byl vybírán se záměrem pokrytí co nejširší škály obličejových parametrů (morfologická výška, bizygomatická šířka, hloubka obličeje, šířka ústní štěrbiny) a závisel také na jejich ochotě podstoupit vcelku rozsáhlá a fyzicky náročná měření. Všechny pokusné osoby byly nejprve na začátku pokusu seznámeny s jednotlivými ochrannými maskami, jejich správným nasazováním a vlastním způsobem měření. Poté si samostatně nebo s pomocí nasadily ochrannou masku a vstoupily do zkušební komory se zkušební koncentrací SF6. Na začátku pokusu byla osoba v klidovém režimu, dokud se ovzduší nestabilizovalo, přičemž byl do lícnice masky nepřetržitě vháněn čerstvý vzduch. Po ustálení podmínek byla hadice od filtroventilační jednotky odpojena a pokusná osoba začala dýchat spontánně. Současně byl spuštěn běhací trenažér a nastaven na rychlost 6 km.hod-1 - počátek pokusu. Během chůze byly prováděny různé činnosti (chůze bez pohybu hlavou a bez mluvení, chůze s mluvením, chůze s otáčením či zvedáním hlavy). V průběhu celého pokusu byla měřena jak koncentrace SF6 v podmaskovém prostoru za účelem stanovení průniku, tak koncentrace ve zkušební komoře.

Z hodnocení výsledků pokusů vyplývá několik zajímavých poznatků. Osoby se zkušeností s nasazováním masky měly co do počtu netěsnících masek nejlepší výsledky. Překvapivým zjištěním však bylo, že zcela nezkušené osoby dopadly lépe ve srovnání s méně zkušenými uživateli masek. Důvodem je zřejmě fakt, že neznalost nasazování masky vede u řady osob ke snaze o co nejpečlivější nasazení, zatímco méně zkušení uživatelé přípravu podceňují. Dále bylo zjištěno, že masky domácí výroby nejsou z hlediska těsnosti ideální, a to zejména při ochraně žen, např. masky CM-3 a CM-6 nevyhověly více jak 70% ženských pokusných osob. Problémem řady masek je také to, že se vyrábí pouze v jedné nebo ve dvou velikostech, což pro ochranu osob s rozdílnými parametry obličeje je zcela nevyhovující. Zahraniční testované masky se s těmito problémy v takové míře nepotýkaly. Maska SARI dopadla při hodnocení nejlépe jak u mužů, tak i v celkovém hodnocení, PANORAMA NOVA RA měla nejlepší výsledky u žen. 

Ze závěrů tedy vyplývá, že na českém trhu je poměrně široký výběr ochranných masek pro případ vojenského napadení, teroristického útoku či průmyslové havárie. Přesto by pravděpodobně u řady osob nesplnily svůj účel. Je to jednak z důvodů neznalosti a nezkušenosti při jejich nasazování, nevyhovující velikosti, zejména u osob ženského pohlaví, a svou roli zde významně hrají i tvar a parametry obličeje uživatele.

Redakčně zpracovala: Ing. Jana Malá, Referát BOZP, ČSZE       

Zdroj: ENERGETIKA 3/2013


Výzkumný ústav bezpečnosti práce

Český svaz zaměstnavatelů v energetice uzavřel v prosinci 2012 rámcovou dohodu o spolupráci s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce (dále „VÚBP“). O perspektivách této spolupráce a o činnosti VÚBP v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hovoří pan RNDr. Stanislav Malý, Ph.D. pověřený řízením ústavu.

1. Pane doktore, můžete nám ve stručnosti představit činnost Výzkumného ústavu bezpečnosti práce?
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. je veřejnou výzkumnou institucí podle zákona č. 341/2005 Sb. Naším zřizovatelem je ministerstvo práce a sociálních věcí. Předmětem naší hlavní činnosti je vědecký výzkum a aplikace metod v oblasti prevence rizik vyplývajících z pracovních činností. Jsme  jediným národním výzkumným pracovištěm, které se zabývá problematikou BOZP v celé šíři a z mnoha pohledů s využitím poznatků z přírodních, technických a společenských vědních oborů. Mezi naše priority patří prevence, podpora preventivních opatření, podpora znalostí souvisejících s BOZP včetně osvěty a propagace, podpora tvorby bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí vedoucího k omezování počtu úrazů a nemocí souvisejících s prací. Naše úkoly vyplývají z Úmluv Mezinárodní organizace práce (ILO), z požadavků Rady Evropské unie a Evropské komise, Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Eurostatu i platných právních předpisů ČR v oblasti BOZP. Naše úkoly se odvíjejí také ze závěrů a úkolů Rady vlády pro BOZP a z Národního akčního programu a plánů BOZP. 
Vedle našeho hlavního tématu, kterým je BOZP, zajišťuje VÚBP pro MPSV také součinnost s MŽP (podle zákona o prevenci závažných havárií) v problematice prevence závažných havárií. Na půdě ústavu existuje Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií (OPPZH) a buduje se s podporou Státního fondu pro životní prostředí v rámci evropských programů "Centrum prevence závažných havárií". "OPPZH" provádí odborné posouzení bezpečnostní dokumentace podnǐků, které spadají pod zákon o prevenci závažných havárií. Budované "Centrum prevence závažných havárií" se zabývá různými aspekty spolehlivosti lidského činitele a analýz rizika, a má poskytovat odbornou a informační podporu subjektům problematiky prevence závažných havárií. 
Konečně je naším úkolem také monitorování stavu a vývoje bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a spolupráce na statistických šetřeních v této oblasti.

2. Historie VÚBP se začala psát před téměř 60 lety. Na které významné mezníky byste chtěl v této souvislosti upozornit?
Historie ústavu sahá  prakticky do první republiky. Pomineme-li instituce té doby, a sice Masarykovu akademii práce, vzdělávací instituci blízkou sociální demokracii, a Elektrotechnický svaz československý, který byl pověřen normalizačními úkoly, vznikla v roce 1928 Československá normalizační společnost, jejíž počátky byly spjaty s uvedenou Masarykovou akademií práce. Psychologií a sociologií práce, jakož i bezpečností práce se zabýval v první republice Ústřední psychotechnický ústav, který byl založen v roce 1920 z iniciativy České akademie technické. Přebudováním tohoto ústavu vznikl v roce 1939 Ústav lidské práce (Institut für Abeitswissenschaft), jehož úkolem bylo bádání v oboru psychologie, fyziologie a sociologie práce. Jeho činnost byla zaměřena na výchovu k povolání, přípravu výuky učňů, péči o přeškolování dělníků a zaměstnanců, problematiku dorostu, poradenství k výběru povolání a otázku úrazové prevence a péče. Tento ústav lidské práce byl nahrazen v poválečné ČSR Československým ústavem práce (1945). Z malého oddělení bezpečnosti práce Československého ústavu práce, přešli jeho pracovníci do nového Ústavu bezpečnosti práce. V Československém ústavu práce byla dále oddělení bezpečnosti techniky, oddělení navrhování a posuzování norem z hlediska bezpečnosti práce. Ústav se soustřeďoval na problematiku psychologie a sociologie práce, což se stalo této instituci na počátku padesátých let osudným.
Československý ústav práce se dostal po roce 1948 do značných problémů. Byl nekompetentně kritizován zejména v souvislosti s odborným zaměřením na psychologii a sociologii práce, kde byla silná vědecká tradice první republiky. Nenávist doslova vyvolávalo spojení ústavu s myšlenkovým dědictvím Masarykovy akademie práce a samozřejmě i silný vliv západních humanitních věd, zejména amerických, britských a francouzských odborníků. Československý ústav práce byl předmětem kritiky stranického aparátu KSČ. Nový přístup k bezpečnosti práce a odbornému výzkumu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vedl také k ukončení činnosti Československého ústavu práce k 30. červnu 1951. Od 1. července 1951 zahájil činnost Ústav bezpečnosti práce, který sídlil na téže adrese jako Československý ústav práce. Tento nový ústav byl zřízen Ústřední radou odborů (ÚRO). 
Od počátku roku 1952 se používalo v korespondenci ministerstev a ÚRO již označení Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Tento posun k výzkumné činnosti byl výsledkem především diskusí uvnitř již vzniklého ústavu, kde zkušení odborníci z oblasti bezpečnosti práce zjevně posunovali zaměření ústavu k reálným československým podmínkám. Výnosem ze dne 25. června 1954 byl zřízen Výzkumný ústav bezpečnosti práce ROH a jeho pobočky na Slovensku s tím, že jeho úkolem je „provádět základní výzkum v oboru bezpečnosti práce, zejména zkoumat vlivy pracovního prostředí, výrobních zařízení, technologických pochodů a lidského činitele na bezpečnost a zdraví pracujících“.  
V roce 1968 vznikl Český úřad bezpečnosti práce. Pro VÚBP bylo důležité, že došlo v souvislosti se vznikem tohoto úřadu k dohodě o převedení ústavu do jeho působnosti. Mimo jiné byl převzat i veškerý majetek movitý, jakož i inventář. Budova v Praze 1, č. p. 1283, Jeruzalémská 9 zůstala ve vlastnictví ÚRO ROH a byla ponechána v užívání výzkumného ústavu na základě nájemní smlouvy. VÚBP tak přestal být řízen odbory. V roce 1974 byl VÚBP v Praze převeden do centrálně řízených organizací výzkumné a vývojové základny. 
Po revoluci začátkem devadesátých let se hledalo nové postavení ústavu v měnících se ekonomických podmínkách. Od 2. května 1994 převzalo funkci zřizovatele Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Organizační struktura ústavu prošla několika změnami, výrazně se snižoval i počet zaměstnanců. Ze 107 zaměstnanců v r. 1990 klesl jejich počet na 57 v r. 1996. Dalšími významnými milníky v existenci ústavu bylo jeho převedení v devadesátých letech na příspěvkovou organizaci a v novém tisíciletí na veřejnou výzkumnou instituci, kterou je ústav dosud. 
Poslední období s ohledem na reformu vědy a výzkumu a reformu veřejných financí je pro ústav velice náročné, musí dále snižovat stavy zaměstnanců, opakovaně se hovoří o jeho slučování s dalším rezortním ústavem a musí řešit řadu dalších problémů. Nicméně funguje a žije. 

3. Obsah činnosti VÚBP je široký, jaké služby nabízíte?
Kromě našich hlavních úkolů vyplývajících z vědecké a výzkumné činnosti, které již byly zmíněny v první otáce, máme dlouholetou zkušenost v oblasti zkušebnictví a certifikace. Státní zkušebna působí v rámci VÚBP již od roku 1968. V současnosti je VÚBP autorizovanou a notifikovanou osobou ke zkouškám a certifikaci osobních ochranných prostředků (OOP) a provádění posuzování shody v souladu s požadavky zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 21/2003 Sb., přičemž výsledky jsou uznávány jak v ČR, tak v zemích EU. Provádíme také zkoušky a posouzení pomocných stavebních konstrukcí a vydáváme certifikáty potvrzující shodu s požadavky norem.
Naší součástí je dále odborná knihovna BOZP a Národní informační, vzdělávací a osvětové středisko (NIVOS), které řeší úkoly v oblasti propagace, osvěty a výchovy v oblasti BOZP. A samozřejmě nesmím opomenout činnosti VÚBP v oblasti informačních zdrojů – zejména oborový internetový portál BOZPinfo.cz, dále elektronický recenzovaný Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti (JOSRA), elektronická Encyklopedie BOZP a další. Všechny tyto zdroje jsou dostupné on-line a tvoří rozsáhlou informační a znalostní základnu poznatků z oblasti BOZP přístupnou odborníkům i laické veřejnosti. Řadu odborných publikací a DVD je možné zakoupit v našem e-shopu a využít jich např. při školeních zaměstnanců z BOZP. Další materiály jsou na našich stránkách ke stažení zdarma. K dispozici jsou i softwarové nástroje MIPS a HTA umožňující provádět analýzu příčin selhání lidského činitele a slabých míst pracovního systému.
Rozsáhlé jsou naše aktivity v oblasti vzdělávání, jsme akreditovanou organizací k provádění zkoušek z odborné způsobilosti v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb. a také zkoušek z odborné způsobilosti k provádění činností koordinátora BOZP na staveništi, což je v současnosti velmi žádaná kvalifikace. K těmto zkouškám organizujeme i přípravné kurzy, které zájemcům pomohou zvládnout široký záběr požadovaných znalostí, zejména z oblasti právních předpisů. Kromě toho však pořádáme i kratší semináře zaměřené na aktuální legislativní změny v BOZP – v roce 2013 např. seminář zaměřený na zákon o specifických zdravotních službách nebo seminář k nové normě ČSN EN ISO 19011:2012. Nabízíme i vzdělávací programy akreditované MŠMT Manažer bezpečnosti práce a Osoba odborně způsobilá na úseku požární ochrany.  

4. Máte zpracovanou Koncepci vědy a výzkumu v oblasti bezpečnosti práce na údobí let 2011 – 2017, jaké je její zaměření?
Předně je třeba říci, že Koncepce vědy a výzkumu ve své podobě vychází z řady významných dokumentů institucí jako je EU, WHO a vláda ČR, MPSV nebo Rada vlády pro BOZP. Z těch je pak odvozeno celkové zaměření koncepce, její cíle a priority. Samozřejmě se však opírá i o potřeby praxe. Hlavními tematickými okruhy pro období 2011 – 2017 jsou: vývoj a změny podmínek práce a jejich vliv na pracovní úrazovost a nemocnost, nové formy rizik a ohrožení člověka v pracovním systému a uplatnění znalostních systémů v oblasti BOZP. 
Co se týče vývoje a změn pracovní úrazovosti, hodláme se zaměřit na systematický výzkum příčin úrazovosti v okresech s nejvyšší úrazovostí a dále na zachycení změn v charakteru práce s vlivem na rizikovost práce v ČR. V oblasti nových forem rizik se budeme zabývat vlivem přírodních pohrom a extrémních výkyvů počasí, výzkumem chování lidí v mimořádných a krizových situacích a také riziky spojenými s novými materiály a technologiemi (např. technologie nano vláken). A v posledním tematickém okruhu koncepce, jímž jsou znalostní systémy v BOZP, se zaměříme na zpracování metodiky preventivních programů BOZP, možnost využití e-learningu a zvyšování profesní způsobilosti osob poskytujících služby BOZP, zejména v oblasti školení zaměstnanců. Jednou z významných priorit je také to, že výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví musí začínat již v předškolním věku a pak plynule pokračovat až do dospělosti.  
Dále je třeba zdůraznit, že koncepce reflektuje i aktuální světový vývoj v oblasti demografie a zaměřuje se na specifické cílové skupiny výzkumu – starší pracovníky s ohledem na stárnutí evropské populace, zdravotně handicapované zaměstnance, ženy, mladistvé pracovníky nebo imigranty. 

5. Byli jste řešitelem projektu „Výzkum nástrojů a metod řízení pro zvyšování spolehlivosti lidského činitele v provozu jaderných elektráren“. Můžete nám o něm říci více?
Tento projekt z programu Trvalá prosperita, jehož zadavatelem bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, jsme řešili od roku 2009 do roku 2011 ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu v Řeži. Předmětem řešení byl aplikovaný výzkum zaměřený na vliv lidského faktoru v procesu organizace a řízení provozu jaderné elektrárny. Výzkum se soustředil na zmapování současného stavu metodické podpory analýzy lidského činitele ve světě v provozu jaderných elektráren, ale i dalších průmyslových technologií. Dále zahrnoval vytvoření konkrétních nástrojů podpory řízení provozu jaderné elektrárny v mimořádných situacích a řešení organizačních faktorů a role vedení v provozu elektrárny. Další důležitou součástí bylo zpracování problematiky lidského faktoru při komunikaci s odbornou i laickou veřejností a zajištění její informovanosti.
V průběhu projektu jsme zpracovali řadu odborných materiálů – namátkou „Soubor požadavků na pracovní pozice s vlivem na riziko provozu JE, „Rešerše metod a postupů použitelných pro hodnocení pracovních činností a pracovních dispozic pro rizikové pozice“ nebo „Příspěvek ke zdokonalení hodnocení posádek BD (blokové dozorny) na JE“, ve kterém jsme využili analogii s řízením letadel posádkami pilotů a řízením provozu ropných těžebních plošin. Reagovali jsme také na aktuální situaci ve světě, mám na mysli havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima po zásahu tsunami a následném zemětřesení v březnu 2011. V reakci na tuto událost jsme zpracovali materiál „Důvěra v jadernou energii po Fukušimě“. Z průzkumů veřejného mínění před událostmi ve Fukušimě vyplývá, že od 90. let 20. století mělo využívání jaderné energie znatelnou podporu veřejnosti a respondenti ji upřednostňovali např. před uhelnými elektrárnami, které zatěžují okolí emisemi. Událostmi ve Fukušimě byla však celosvětově důvěra veřejnosti v jadernou energii otřesena, respondenti výrazně změnili svá stanoviska a začali upřednostňovat investice do výzkumu obnovitelných zdrojů. To se pak následně projevilo i v krocích jednotlivých vlád, zejména v odklonu Německa od využívání jaderné energie. 
V roce 2011 jsme také vydali publikaci s názvem „Důvěryhodnost v oblasti jaderných elektráren a komunikace rizika“, která se věnuje vazbě JE na své okolí v případě standartního provozu i v případě havárií. Publikace obsahuje i praktické návody a zásady pro komunikaci rizika ze strany vedení elektráren směrem k veřejnosti a to za běžného provozu, ale zejména v případě hrozící nebo již vzniklé havárie.

6. Řešíte i další projekty z oblasti energetiky? 
V současné době se neúčastníme žádného projektu, který by se přímo týkal energetického odvětví, jsme však řešiteli několika projektů zaměřených na oblast prevence závažných havárií a to je problematika, do které je zahrnut i energetický průmysl. Zejména jde o projekt vybudování Centra prevence a omezování rizik závažných havárií, která má fungovat jako specializované pracoviště řešící na celorepublikové úrovni klíčové úkoly v oblasti prevence závažných havárií. Součástí má být i laboratoř analýzy rizik a spolehlivosti lidského činitele a pracoviště zaměřené na provoz a rozvoj integrovaného informačního a znalostního systému MAPIS. Dále je to např. projekt „Optimalizace stanovení zóny havarijního plánování a tvorby havarijních plánů na základě ohrožujících projevů nebezpečných chemických látek při provozních haváriích s ohledem na zvýšení ochrany obyvatelstva“, jehož součástí bude vytvoření podkladů pro úpravu právního předpisu a nastavení požadavků na zpracování vybraných částí havarijních plánů. V loňském roce skončil projekt "Optimalizace integrované inspekce závažných havárií", který měl přinést nové metodické a další postupy, které by racionalizovaly stávající zvyklosti a reflektovaly zkušenosti posledních deseti let s inspekcí podle zákona o prevenci závažných havárií. Také bych chtěl zmínit stále probíhající projekt, jehož výsledky budou mít obecnou platnost, a sice "Systém podpory kultury bezpečnosti v organizaci a jeho přínos z hlediska rozvoje lidských zdrojů". Domnívám se, že jeho výsledky budou velice zajímavé právě pro podniky energetického průmyslu, kde práce s lidským potenciálem je zásadní. 

7. Kdybyste měl hodnotit energetiku jako obor, jak na tom je z hlediska BOZP a proč?
Domnívám se, že energetika patří u nás mezi odvětví s vysokou úrovní bezpečnosti, což ilustruje zejména tradičně nízký podíl na celkové pracovní úrazovosti i smrtelné pracovní úrazovosti v porovnání s jinými odvětvími. Podle mě je důvodem mimo jiné to, že řada energetických společností zavedla ve vztahu k řízení bezpečnosti podniku nějakou formu systémového přístupu. Také je nutné podotknout, že významná řada firem z oblasti energetiky získává rezortní titul "Bezpečný podnik", kde nejsou právě jednoduchá kritéria splnění a na který nedosáhne řada podniků z jiných průmyslových odvětví. To vše svědčí o dobré práci v oblasti BOZP v podnicích energetického průmyslu. Legendární je dnes již práce s lidským činitelem v jaderných elektrárnách, o čemž jsem měl příležitost sám se několikrát přesvědčit. Svoji roli samozřejmě hraje i možnost investování prostředků do této oblasti.  

8. Mezi tiskovými zprávami na vašich webových stránkách mne zaujaly ty, které jsou věnovány programům a soutěžím jako Bezpečný podnik, Podnik podporující zdraví a Profesionál BOZP. Jaké jsou jejich výsledky a přínos?
Programy jako Bezpečný podnik nebo Podnik podporující zdraví patří mezi dlouhodobé projekty, např. program Bezpečný podnik běží nepřetržitě již od roku 1996. Myslím, že jeho přínos nejlépe dokládá přetrvávající zájem společností o účast v něm, přestože pro získání titulu musí splnit řadu podmínek, projít auditem ze strany orgánů inspekce práce a v oblasti BOZP splnit více, než jim ukládá zákon. Navíc platnost certifikátu je jen tři roky a řada společností ho tedy získává opakovaně. Firmy však získávají možnost zavést systém řízení bezpečnosti podle ověřených standardů, k dispozici mají příručku s návodem pro zavedení systému a poradenství ze strany inspektorátů práce, které je zdarma. Je to jistě i otázka určité prestiže, která je s titulem spojena.
Novinkou je ovšem Profesionál BOZP. Tuto soutěž vyhlašujeme pod záštitou ministra práce a sociálních a ve spolupráci se SÚIP, v loňském roce proběhl první ročník této národní soutěže. Smyslem je ocenit přínos konkrétních osob, které svou angažovaností pomáhají zvyšovat úroveň kultury bezpečnosti práce v podnicích a zlepšovat přístup zaměstnanců, vedení podniků a potažmo i veřejnosti k problematice BOZP. Od soutěže si také slibujeme zvýšení povědomí a respektu k činnostem osob plnících úkoly v prevenci rizik. Do prvního ročníku se přihlásilo 14 odborníků z oblasti BOZP. Hodnotící komise, která posuzovala soutěžní projekty, byla složena ze zástupců ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva zdravotnictví, SÚIP, ČMKOS a také partnera projektu společnosti KIMBERLEY-CLARK PROFESSIONAL. Vítězem se stal pan Tomáš Neugebauer z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se svým projektem zvyšování motivace zaměstnanců ke školení BOZP, tvorby webových stránek a propagačních materiálů z oblasti BOZP. Zároveň byl v říjnu loňského roku vyhlášen nový ročník soutěže pro rok 2013 – termín uzávěrky přihlášek je stanoven na 30. června 2013. Zúčastnit se mohou jak fyzické osoby provádějící úkoly v prevenci rizik v pracovněprávním vztahu, tak osoby samostatně výdělečně činné. Přivítáme zapojení z řad odborníků v oblasti BOZP v energetice. Kompletní souhrn informací o soutěži včetně přihlašovacího formuláře naleznou zájemci na našich stránkách www.vubp.cz/profesional-bozp .

9. Kdybyste měl srovnat pozornost, která se věnuje BOZP v České republice s dalšími vyspělými zeměmi, v čem jsme na tom lépe a naopak v čem zaostáváme?
Na tuto otázku není jednoduché odpovědět. Musíme definovat, zda hovoříme o podpoře a pozornosti na úrovni státu nebo podniků. Pokud se jedná o podniky, tam je třeba rozlišovat podle odvětví a pochopitelně se větší pozornost BOZP věnuje v podnicích, které mohou do této oblasti investovat. Mezi těmito podniky jsou jistě na předních místech energetické firmy. Na úrovni státu vidíme určité kolísání, kdy jsou období větší či menší podpory této oblasti. S ohledem na rozpočty jsme v období určitého útlumu, ale je třeba konstatovat, že pracují příslušná oddělení a odbory na MPSV a MZdr, že agilně pracuje Rada vlády pro BOZP, že se udržují nezbytné mezinárodní kontakty jak na úrovni EU, tak i mimo ni. Myslím, že podobné to je i na úrovni jednotlivých států EU.

10. Otázka na závěr: Nedávno jste podepsal s ředitelem ČSZE Ing. Janem Klasem rámcovou dohodu o spolupráci mezi Českým svazem zaměstnavatelů v energetice a Výzkumným ústavem bezpečnosti práce. Co od ní očekáváte a naopak co nabídnete Svazu?
Pevně věřím, že tato spolupráce bude přínosná pro obě strany. Na zvyšování míry bezpečnosti na národní úrovni se musí podílet jak odborné instituce jako je např. VÚBP, tak zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanci, potažmo jejich zástupci v podobě odborových orgánů. Hlavním účelem uzavřené dohody je vzájemná výměna informací a zkušeností mezi námi a ČSZE, dojde tak ke spojení naší vědecké a výzkumné činnosti s praktickým řešením problematiky BOZP na podnikové úrovni. Počítáme s tím, že se naši pracovníci budou zúčastňovat jako přednášející seminářů pořádaných ČSZE pro pracovníky útvarů BOZP energetických společností, případně i odborných konferencí. Do budoucna není vyloučená ani účast na některých společných projektech v oblasti bezpečnosti práce v energetice. 


Zdroj: ENERGETIKA 1/2013

Pracovnělékařské služby v roce 2012

MUDr. Anežka Sixtová

Seminář pracovníků útvarů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci členských organizací ČSZE se konal ve dnech 16. až 17. října ve Frymburku. V jeho rámci vystoupila MUDr. Anežka Sixtová, vedoucí oddělení hygieny práce a pracovního lékařství Ministerstva zdravotnictví ČR, s přednáškou na téma „Pracovnělékařské služby v roce 2012“. Přednáška paní doktorky Sixtové vyvolala značný ohlas, neboť se jedná o aktuální téma BOZP v souvislosti s přijetím zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a dalších souvisejících právních předpisů. Povinnost zajišťovat pracovnělékařské služby (dále PLS) mají všichni zaměstnavatelé bez rozdílu, proto jsme se rozhodli zařadit výtah z přednášky MUDr. Sixtové do obnovené rubriky BOZP časopisu ENERGETIKA. 
Prvního dubna letošního roku vstoupily v účinnost nové právní předpisy, které zásadním způsobem mění oblast poskytování pracovnělékařské služby (v dřívější terminologii závodní preventivní péče).Zákon č. 373/2011 Sb. stanovuje v § 98 přechodné období tím způsobem, že PLS lze poskytovat podle dosavadních právních předpisů upravujících poskytování závodní preventivní péče nejdéle po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tzn., že nejpozději do 1. 4. 2013 je musí zaměstnavatelé uvést do souladu s tímto novým zákonem. Povinnost zaměstnavatele hradit závodní preventivní péči v rozsahu stanoveném pro PLS podle zákona č. 373/2011 Sb., však platí již ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. 4. 2012.

Pracovnělékařské služby jsou služby preventivní, jejichž účelem je včasné vyhledávání rizikových faktorů, které jsou v přímé souvislosti se vznikem nemoci nebo zhoršením zdravotního stavu a stanovení opatření směřujících k odstranění nebo minimalizaci vlivu těchto faktorů. Na tyto služby se podle zákona č. 372/2011 Sb. nevztahuje svobodná volba lékaře. Zákon č. 373/2011 Sb. vymezuje práva a povinnosti zaměstnanců, zaměstnavatelů a poskytovatelů PLS. Pracovnělékařské služby představují služby komplexní, jejichž součástí je poskytování poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a prevenci, vykonávání dohledu nad pracovními podmínkami a náročností práce na pracovištích, hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců včetně provádění posouzení zdravotní způsobilosti k práci či školení v poskytování první pomoci. 
Zaměstnavatelé musí zajišťovat PLS pro všechny své zaměstnance a to nově na základě písemné smlouvy s jedním nebo několika poskytovateli pracovnělékařských služeb. Těmi jsou podle zákona poskytovatelé v oboru všeobecného praktického lékařství nebo pracovního lékařství. Pokud zaměstnanci vykonávají práci zařazenou do kategorie 1, má zaměstnavatel možnost zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u registrujících praktických lékařů zaměstnanců, písemnou smlouvu však musí uzavřít na ostatní služby tj. na provádění poradenství a dohled na pracovišti. Pokud však dojde ke změně zařazení práce do kategorie vyšší, musí zaměstnavatel uzavřít novou nebo doplnit dosavadní písemnou smlouvu, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy k této změně došlo.
Zaměstnavatel musí umožnit zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb vstup na své pracoviště a sdělit poskytovateli informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik, včetně výsledků měření. Při zařazování zaměstnanců k práci se pak musí řídit závěry lékařských posudků. Pokud o to zaměstnanec požádá, je zaměstnavatel povinen vyslat ho na mimořádnou lékařskou prohlídku. Na druhou stranu má však také zaměstnavatel právo vyslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku, má-li pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti k práci. Zaměstnavatel má také povinnost vybavit zaměstnance při odeslání na lékařskou prohlídku žádostí s údaji o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách.
Povinností zaměstnanců je především podrobit se PLS u smluvního poskytovatele zaměstnavatele. Každá osoba ucházející se o zaměstnání je povinna podle současného znění zákona podrobit se vstupní lékařské prohlídce za účelem ověření její zdravotní způsobilosti k práci. Pokud se tato osoba vstupní prohlídce před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu nepodrobí, je nyní považována ze zákona za zdravotně nezpůsobilou. Tato povinnost se vztahuje i na osoby, které chtějí se zaměstnavatelem uzavřít dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti), což se v praxi může ukázat jako velmi problematické opatření. Do 1. 4. 2013 je však možné postupovat podle předchozí právní úpravy, neboť platí přechodné ustanovení § 98. V současné době je v Poslanecké sněmovně návrh na novelizaci § 59 zákona č. 373/2011 Sb. týkající se vstupních lékařských prohlídek, kde se navrhuje, aby u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr byla vstupní prohlídka vyžadována v případě vykonávání rizikových prací nebo jestliže je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy. Je tedy předpoklad, že se právní úprava v této oblasti do konce přechodného období, tedy do 1. 4. 2013, změní. 
Významná změna nastala v souvislosti s přijetím zákona č. 373/2011 Sb. v oblasti úhrady pracovnělékařských služeb. Do 1. 4. 2012 byly podle zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění hrazeny z veřejného zdravotního pojištění periodické a mimořádné prohlídky u rizikových prací, u prací vyžadujících zvláštní zdravotní způsobilost a u prací, kdy je ohroženo zdraví spolupracovníků nebo jiných osob. Naopak nebyly hrazeny posudková činnost a vstupní prohlídky osob ucházejících se o zaměstnání. Od 1. 4. 2012 hradí PLS zaměstnavatel s výjimkou posuzování nemocí z povolání a sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u nemocí z povolání a po skončení rizikové práce, upravených v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Vstupní prohlídky hradí osoba ucházející se o zaměstnání nebo zaměstnavatel v případě, že dojde ke vzniku pracovněprávního nebo obdobného vztahu. Zákon však umožňuje na základě oboustranné dohody mezi uchazečem o zaměstnání a zaměstnavatelem upravit tuto oblast i jiným způsobem. V praxi to tedy znamená, že se obě strany domluví například tak, že zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku uhradí, i když uchazeče nepřijme, nebo naopak, že tuto prohlídku uchazeči neuhradí, i když ho do pracovního poměru přijme.
Jaké jsou vlastně druhy pracovnělékařských prohlídek, kterým se zaměstnanci podrobují? Jedná se o tyto základní typy prohlídek: 
1.    Vstupní lékařská prohlídka;
2.    Periodická lékařská prohlídka;
3.    Mimořádná lékařská prohlídka;
4.    Lékařská prohlídka výstupní;
5.    Lékařská prohlídka následná po skončení rizikové práce. 

Vstupní lékařskou prohlídku absolvuje zaměstnanec před uzavřením pracovněprávního vztahu nebo před jeho převedením na jiný druh práce za předpokladu, že je tato práce vykonávána za odlišných podmínek při výskytu nového rizikového faktoru (prohlídka se neprovádí, pokud bude zaměstnanec vykonávat práci s nižší zdravotní náročností). Problematika vstupních prohlídek osob ucházejících se o zaměstnání již byla popsána výše, zaměřme se tedy na periodické lékařské prohlídky, jejichž cílem je včasné zjištění změny zdravotního stavu v souvislosti se zdravotní náročností práce a se stárnutím organismu, kdy další výkon práce představuje ohrožení nebo poškození zdraví zaměstnance. Periodicita prohlídek je stanovena odlišně pro jednotlivé kategorie práce:
•    Pro práce zařazené v kategorii 1 – prohlídka jednou za 6 let, po dovršení 50 let věku pak jednou za 4 roky;
•    Pro práce zařazené v kategorii 2 – prohlídka jednou za 4 roky, po dovršení 50 let věku pak jednou za 2 roky;
•    Pro práce zařazené v kategorii 2 riziková a v kategorii 3 – prohlídka jednou za 2 roky;
•    Pro práce zařazené v kategorii 4 – prohlídka jednou ročně.
•    U zaměstnanců vykonávajících práci nebo činnost, jejíž součástí je riziko ohrožení zdraví jejich nebo jiných osob je periodicita prohlídek ve většině případů shodná s periodicitou pro kategorií druhou, u některých činností je periodicita kratší s ohledem na míru rizika při práci a tyto odchylky jsou pak uvedeny v příloze k vyhlášce.
Účelem mimořádných prohlídek je zjištění zdravotního stavu zaměstnance v případě důvodného podezření, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti. Mimořádná prohlídka může být konána z podnětu orgánu ochrany veřejného zdraví, na základě informace ošetřujícího lékaře nebo na žádost zaměstnavatele či zaměstnance, který může žádat o prohlídku prostřednictvím zaměstnavatele, neboť je nezbytné, aby byl vybaven zaměstnavatelem žádostí o provedení prohlídky s údaji o druhu práce a pracovních podmínkách. Výstupní prohlídka se provádí v době ukončení výkonu práce za účelem zjištění změn zdravotního stavu, ke kterým došlo v souvislosti s výkonem práce. U výstupní prohlídky se nevydává lékařský posudek a musí být konána vždy před ukončením pracovněprávního vztahu a to z podnětu zaměstnavatele, navrhuje se nevyžadovat ji u prací kategorie první. Následná prohlídka je naopak konána z rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví po ukončení výkonu některých rizikových prací, kdy se mohou vlivy práce projevit i po delší době, jedná se například o práci s karcinogeny, prachem s fibrogenním účinkem nebo některými biologickými činiteli. O uložení prohlídky informuje zaměstnance zaměstnavatel a to i v případě, že fyzická osoba již není jeho zaměstnancem. Účelem následné prohlídky je včasné zjištění negativního vývoje zdravotního stavu v souvislosti s výkonem práce v minulosti a zajištění potřebné zdravotní péče.  
Jak už však bylo řečeno v úvodu, obsahem pracovnělékařských služeb není jen provádění prohlídek, neboť poskytovatelé PLS musí zajišťovat mnohem širší okruh činností. Mezi jejich povinnosti patří provádění pravidelného dohledu na pracovištích zaměstnavatele, informování zaměstnance i zaměstnavatele o rizikových faktorech pracovních podmínek nebo vedení zdravotnické dokumentace. Při své činnosti musí poskytovatel spolupracovat se zaměstnavatelem, zaměstnanci, ale i s osobou odborně způsobilou v prevenci rizik, odborovou organizací nebo s kontrolními orgány, kterým je i povinen oznamovat dlouhodobé neplnění povinností v oblasti ochrany zdraví ze strany zaměstnavatele. Poskytovatelé mohou po zaměstnavateli vyžadovat provedení odborných měření a expertíz a zaměstnavatel je povinen jim vyhovět. Pokud nesouhlasí, musí se obrátit na orgán ochrany veřejného zdraví, který vydá k případu své stanovisko. 
Na co by se měli zaměstnavatelé zaměřit při uzavírání smlouvy s poskytovatelem pracovnělékařských služeb? Zejména je důležité správně ve smlouvě definovat praktické otázky zajištění PLS – místo ordinace lékaře, počet preventivních prohlídek za den, způsob vyžadování výpisu zdravotnické dokumentace registrujícího praktického lékaře zaměstnance, dobu pro vydání lékařského posudku nebo otázku zastupitelnosti v poskytování služeb v  době nepřítomnosti lékaře. Dále je třeba upravit způsob poskytování poradenské činnosti poskytovatele a jeho účast při školení v první pomoci, podmínky pro vstup zdravotnických pracovníků na chráněná pracoviště, podmínky a způsob zajišťování a hrazení poskytovateli požadovaných odborných vyšetření, měření a expertíz. Cena PLS není regulována, jedná se o ceny smluvní, do nichž lze promítnout ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu stanovuje, že výdaje na pracovnělékařské služby nehrazené zdravotní pojišťovnou a výdaje na lékařské prohlídky a vyšetření stanovené zvláštními předpisy, jsou výdaji (náklady), které se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené zákonem a zvláštními předpisy. 
Závěrem je třeba připomenout, že podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví může být orgánem ochrany veřejného zdraví za nesplnění povinnosti v zajištění PLS uložena zaměstnavateli pokuta až do výše 2 000 000 Kč. Pokud však nesplněním povinnosti dojde k poškození zdraví, pokuta může být uložena až do výše 3 000 000 Kč.  

Autor: MUDr. Anežka SIXTOVÁ. Přednáška Pracovnělékařské služby v roce 2012. Ministerstvo zdravotnictví ČR. 16. 10. 2012. 
Redakčně zpracovala: Ing. Jana Malá, odborná referentka pro BOZP, Český svaz zaměstnavatelů v energetice.  

Zdroj: ENERGETIKA 12/2012